Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Se stejným návrhem přišly i poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková a Jana Berkovcová. O jejich návrhu ale už Sněmovna nehlasovala.

Sněmovna schválila i návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN), která s dalšími koaličními poslanci navrhla přidat 39 milionů korun na provoz potravinových bank. V dalším schváleném návrhu předloženém s dalšími koaličními poslanci přidala 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.

Z opozičních návrhů například neuspěl návrh místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) přidat 30,7 miliardy korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Neuspěl například Jiří Kobza (SPD) s návrhem, aby Český svaz bojovníků za svobodu obdržel ze státního rozpočtu dotaci 4,5 milionu korun. Jeho stranická kolegyně Karla Maříková neuspěla s návrhem přidat Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů korun. O stejnou částku přišel rozpočet Hradu z rozhodnutí koaliční většiny letos.

"Ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný," prohlásil před poslanci premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl, že Česko se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii, a je podle něho přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Ujistil, že vláda pracuje na změnách, které zjednoduší chod státu, a hledá cesty, jak co nejlépe ušetřit peníze.

Opozice návrh rozpočtu kritizovala. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zpochybnila navrhované příjmy, hlavně příjmy z daní z neočekávaných zisků a z odvodů z prodeje elektřiny. Předpokládá, že kvůli tomu bude nutné v příštím roce rozpočet novelizovat. Předseda SPD Tomio Okamura vyčetl vládě hlavně zadlužování nebo pomoc Ukrajině na úkor pomoci českým občanům a českým firmám.

Návrh rozpočtu počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst na téměř 70 miliard korun.

Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta. V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.

Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni.

Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků přes policisty po učitele mají vzrůst na 264 miliard korun. Jen v regionálním školství má přibýt přes 6000 míst. Na platy poslanců má jít v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.

Rozpočet počítá s existencí dvou nových úřadů, které ale mají navrhované nulové výdaje. Prvním z nich je Nejvyšší stavební úřad, který prosadila bývalá vláda a který chce naopak nynější vláda zrušit. Druhým je Digitální a informační agentura, která ještě čeká na své schválení.