Pražané si sáhnou do peněženek. Kandidát na primátora Hlaváček oznámil nepopulární kroky

Hlavní město by mělo podle jeho slov vycházet z nově schváleného Metropolitního plánu. Tento strategický dokument počítá s výstavbou nových čtvrtí v oblastech stávajících brownfieldů, které budou disponovat veškerou občanskou i dopravní infrastrukturou.

V souvislosti s rozvojem města připustil lídr hnutí STAN také nepopulární kroky včetně úpravy cen v oblasti dopravy. Zmínil potřebu zvýšení ceny ročního kuponu na pražskou MHD tak, aby se přiblížila úrovni, která v metropoli platila v dřívějším období.

Hlaváček chce vrátit cenu ročního kuponu MHD na cenu před rokem 2015. Právě tehdy ho tehdejší vedení města zlevnilo ze 4750 na dnešních 3650 korun.

Kromě hromadné dopravy plánuje vedení města také navýšení poplatků za rezidentní parkování. Hlaváček argumentoval vysokou hodnotou veřejného prostranství a poukázal na to, že komerční subjekty za jeho užívání hradí výrazné finanční částky. „Veřejný prostor má obrovskou hodnotu,“ podotkl. 

Dlouhodobějším záměrem je rovněž zavedení mýtného pro řidiče vjíždějící do centra po dokončení vnitřního městského okruhu. Takový krok však vyžaduje potřebné legislativní změny a potrvá minimálně několik let, přičemž rezidenti sídlící uvnitř okruhu by od těchto poplatků mohli být osvobozeni.

V souvislosti s utvářením nové koalice zahájí Hlaváček jednání v pondělí schůzkou s lídrem uskupení SPOLU pro Prahu Tomášem Portlíkem. Následně se sejde také se zástupci dalších subjektů, mezi nimiž figurují Praha sobě a Piráti.

Obě nejsilnější uskupení, tedy STAN a SPOLU, získala ve volbách shodně sedmnáct mandátů a případná dvojkoalice by disponovala křehkou většinou čtyřiatřiceti hlasů. Ačkoliv taková varianta není zcela vyloučena, ve hře zůstává i širší spolupráce zahrnující další strany zastoupené v zastupitelstvu.

Konečná dohoda o podobě pražské koalice by měla být podle odhadů uzavřena v průběhu listopadu. Výsledné rozložení sil v zastupitelstvu tak určí finální podobu správy hlavního města pro nadcházející období.

Volební účast v Praze dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu. 

Obě nejsilnější politické síly získaly shodně po sedmnácti mandátech v pětašedesátičlenném zastupitelstvu, čímž vytvořily unikátní výchozí pozici pro nadcházející vyjednávání. Hnutí Starostové a nezávislí sice zvítězilo v celkovém počtu obdržených hlasů s výsledkem 23,16 procenta, avšak koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty a TOP 09 zaostala jen těsně s 22,05 procenta odevzdaných hlasů.

Na třetím místě se umístilo uskupení Praha Sobě, které si se ziskem třinácti mandátů a necelých osmnácti procent hlasů udrželo silnou vyjednávací pozici. Hnutí tak potvrdilo, že jeho dlouhodobá práce v pražských čtvrtích má u voličů silnou podporu a že s ním musí všechny ostatní subjekty při sestavování nové radnice bezpodmínečně počítat.

Čtvrtou nejsilnější stranou se stalo hnutí ANO 2011, které v metropoli obdrželo čtrnáct procent hlasů a obsadilo jedenáct křesel v zastupitelstvu. Pro toto hnutí jde o ztrátu tří mandátů oproti minulému volebnímu období, přesto však disponuje dostatečnou silou na to, aby mohlo výrazně promluvit do konečného rozložení politických sil v hlavním městě.

Do pražského zastupitelstva se probojovala ještě Česká pirátská strana, jež získala sedm křesel a zhruba 9,37 procenta voličské podpory. Tento výsledek pro Piráty znamená znatelný propad a oslabení jejich dřívější pozice a ztrátu šesti křesel, což odráží proměnu voličských nálad a nespokojenost části dřívějších příznivců s dosavadním fungováním magistrátu.