S pomalejším růstem důchodů od letošního června nesouhlasí více než polovina lidí

S pomalejším růstem důchodů od letošního června souhlasí 37 procent lidí, 55 procent je proti a zbývajících sedm procent neví. Ukázal to aktuální průzkum agentury NMS Market Research. Kontroverzní vládní novelu o omezení valorizace dnes i přes výhrady podepsal prezident Petr Pavel. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun.

Pro pomalejší růst důchodů se vyslovili zejména mladí. "Třeba ve skupině 18 až 24 let s vládou prosazovaným růstem souhlasí 61 procent respondentů. Podobný názor mají i lidé ve věku 25 až 34 let," uvedl spoluautor výzkumu Michael Bouška z agentury NMS Market Research.

Zcela opačně vidí situaci lidé nad 65 let. S pomalejším růstem penzí v této věkové skupině souhlasí jen 18 procent lidí, 79 procent to odmítá.

Výsledky průzkumu podle jeho autorů ukazují, že česká společnost je v otázce důchodů rozdělená a na budoucím řešení nepanuje shoda. Necelá polovina dotázaných si myslí, že kdyby teď rostly důchody rychleji než platy, nebylo by to vůči pracujícím fér. Naopak, více než polovina lidí si myslí, že růst cen je teď tak velký, že navýšení o 1770 korun je nezbytné. Podle 60 procent lidí současný systém důchodů nemůže dlouhodobě fungovat.

Účastníci průzkumu také příliš nevěří tomu, že se o ně stát ve stáří postará. "Důvěra lidí ve státní důchodový systém je nízká. Jen každý desátý člověk ve věku 18 až 44 let má důvěru, že se o něj stát v důchodu postará," uvedl Bouška. Přílišnou důvěru ve stát nemá ani skupina, která má k důchodu blíže než nejmladší generace - z lidí ve věku 55 až 64 let věří jen necelá třetina, že se o ně stát v důchodu postará.

Průzkumu se během března zúčastnilo 1382 respondentů ve věku od 18 let.

Pavel ve středu oznámil, že se rozhodl novelu podepsat, je ale podle něj nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud. Hnutí ANO už dalo najevo, že se na soud obrátí, a to z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. Prezident ale dal za pravdu i vládě - souhlasí s jejím argumentem, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné.

Související

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Více souvisejících

důchody průzkumy

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy