Květnové povstání je nedoceněno, stýskají si odbojáři

Zaznělo to dnes na ministerstvu obrany v Praze na setkání pamětníků povstání z května 1945. Ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík vidí příčiny ve snižování vojenského významu povstání komunistickým režimem. Tomu vadilo, že Prahu osvobodili především čeští bojovníci a Rudá armáda se tak účastnila až konce bojů.

"Dnešní padesátníci, kteří měli trochu jiný dějepis, mají (k povstání) vlažný postoj. Je to škoda, protože děti dnes nemají dostatečné znalosti o našich moderních dějinách," řekl například ČTK a České televizi Lubor Šušník, který se v květnu 1945 mimo jiné účastnil dnes již legendárních bojů o Československý rozhlas.

Nedocenění květnového povstání má podle Stehlíka historicko-politické kořeny. Boje totiž připravily Rudou armádu o skutečné osvobození Prahy. Její jednotky totiž do města přijely až ke konci bojů. V přímých bojích o Prahu Rudá armáda přišla o desítky vojáků, při povstání zemřelo přes 3600 lidí, z toho přes 1500 přímo na barikádách. Komunistický režim se proto vojenský význam povstání pokoušel snižovat.

Nedocenění významu květnového povstání vadí i Janu Turkovi, který bojoval třeba na žižkovských barikádách. "Vezměte si, co to (sice) stálo životů, ale co tím povstáním bylo zachráněno ekonomických majetků," poznamenal. Připomněl, že ustupující nacisté měli připraveny plány na zničení důležitých budov.