Elektřinu prý zdraží špatné investice ČEZu. Nikoliv slunce

Podle serveru však vláda zapomíná na to, že cenu spotřebitele ovlivňuje také tržní ceny tzv. „silové elektřiny“. Pražská burza zaznamenává její pokles o více než deset procent již druhým rokem. 

České firmy musí čelit nejvyšším cenám elektřiny v Evropě.Víc se platí v zemích, které nepokryjí vlastní spotřebu (např. Itálie, Maďarsko a Slovensko) nebo ostrovní státy. Na přelomu tisíciletí tomu však bylo právě naopak. Elektřina patřila k nejlevnějším a to téměř o polovinu než na Západě. Při propočtech je jasně vidět, že celkový cenový vzrůst tvoří 131 procent. Pokud nevezmeme v úvahu Maltu, jedná se o nejvyšší nárůst v Evropě. Za zdražení v příštím roce může boom slunečních elektráren, i přes značné dotování elektřiny ze strany vlády.

Proces liberalizace cen se stal bodem zvratu pro společnost ČEZ. Někdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr (ČSSD) vytvořil ze státního podniku ČEZ dominantní společnost, která do dneška elektřinu vyrábí a prodává. Nyní ovládá sedmdesát procent českého elektrárenského obchodu. Zisk českého elektrárenského monopolu se téměř ze dne na den prudce vzrostl. 

„Marže ČEZu jsou neobvykle vysoké pro integrovanou společnost, která vyrábí více než polovinu své elektřiny z uhlí. V první polovině roku 2009 dosáhl ČEZ marže provozního zisku 42 procent, což je dvojnásobek průměru srovnávaných konkurentů ze západní Evropy“, vysvětluje Jan Oldřich z poradenské  společnosti Candole Partners. 

Získané peníze nezůstaly dlouho čekat na svou příležitost. ČEZ si během 4 let koupil tři bulharské distribuční společnosti. Patnáct miliard stál většinový podíl rumunského distributora Oltenia. V dalších letech získával podíl ve významných podnicích Srbska, Bulharska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Albánie nebo Turecka. Nutno podotknout, že většina těchto investic se nezdařila. Devadesát procent zisku pochází stále z české distribuce. 

Po ne příliš úspěšných nákupech se ČEZ stejně nezastavila a kupovala i v době krize. Pořídila si například společně s J&T elektrárnu Opatovice za 22 miliard, dalších 9 stály teplárny v severních Čechách nebo také pořizování nových ekologických zdrojů, mimo jiné i spalovnu slámy EC Heat v Jindřichově Hradci.

Podle analytiků propad cen pocítí ČEZ nejsilněji v příštím roce. Za posledních šest měsíců jsou již vidět změny k horšímu. Hodnoty akcií klesly o dvacet procent. Podle vládního pověřence pro dostavbu temelínské elektrárny Václava Bartušky je nejvyšší čas investovat do nových zdrojů. „Největší elektrárny v Evropě vznikly díky generaci padesátých, šedesátých let. Jejich životnost končí, díky generálkám vydrží ještě 10 nebo 15 let. Ale v příštích letech skutečnou část svých uhelných i jaderných elektráren zavřeme“ dodává. 

Teď už ovšem nastal konec. ČEZ pozastavila své investice s tím, že již nemá potřebu nadále dokazovat svoje postavení. „Naše mise byla formulována pregnantně – stát se jedničko ve výrobě a distribuci elektřiny na trhu střední a východní Evropy. Cíl jsme splnili“ zdůvodnil generální ředitel ČEZu Martin Roman Hospodářským novinám. 

Dostavba dvou nových bloků Temelína byla odložena na další dva roky. Pokud nezačne český gigant zase vydělávat, zaplatíme za to my všichni v podobě dalšího zvýšení cen elektřiny.