České soudy letos uložily celkem 113 trestů domácího vězení

Samotný trest byl zatím nařízen u 91 z celkového počtu odsouzených. Vyprávět o tom, jaké to je, být vězněm ve svém vlastním domě, přitom už může sedm lidí - právě tolik provinilců si již soudem uložený trest odpykalo.

Pracovníci Probační a mediační služby se za dobu jednoho roku, po který je trest domácího vězení součástí českého právního řádu, setkali také se čtveřicí odsouzených, kteří si hlavu s dodržováním pravidel, jež s sebou tento alternativní trest přináší, příliš nelámali. Také těm už přitom domácí vězení skončilo – za svou nekázeň si totiž od soudu vysloužili vězení klasické.

Ze statistiky vyplývá i to, že nejaktivnější při ukládání trestu domácího vězení jsou soudy na severu Moravy. Z úst severomoravských soudců totiž tento verdikt zazněl v celkem 23 případech. Naopak nejméně domácích vězňů má Praha. K uložení tohoto trestu se v hlavním městě uchýlili pouze čtyři soudci.

Zatím nejdelší trest domácího vězení, který čeští soudci uložili, dosáhl délky 20 měsíců. Domácího vězení si naopak příliš "neužije" odsouzený, kterému soud za jeho skutky vyměřil trest ve výši dvou měsíců strávených za zdmi vlastního domu a jehož trest se tak současně stal tím vůbec nejkratším. Průměrná délka uloženého trestu domácího vězení pak činí osm měsíců.

Možnost uložit trest domácího vězení mají čeští soudci od počátku tohoto roku, kdy vešel v účinnost nový trestní zákon, který škálu stávajících trestů rozšířil o trest nový.

Trest domácího vězení je určen pro ty pachatele, kteří se dopustí skutku, za nějž může být uložen trest v maximální výši dvou let. Ze statistik Probační a mediační služby vyplývá, že nejčastěji – celkem ve 34 procentech případů – sáhli soudci po tomto druhu trestu u lidí, kteří se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí. Na druhém místě figuruje krádež (15 procent uložených trestů domácího vězení) a trojici prohřešků, za které soudy jejich viníky nejčastěji posílají do domácího vězení, uzavírá trestný čin výtržnictví (12 procent).

Odsouzený, u něhož soudce zvažuje možnost uložení domácího vězení, musí zároveň splňovat celou řadu dalších podmínek, mezi kterými jsou i trvalé bydliště a pracovní poměr.

O adeptech na trest domácího vězení rozhodují pracovníci Probační a mediační služby. Ti vytipují vhodné "kandidáty". Praxe přitom ukazuje, že ve většině případů se soudci s názorem probačních úředníků ztotožní. "Na základě našeho doporučení bylo uloženo 60 procent trestů domácího vězení," shrnul Štern. Doplnil, že pouze ve dvou případech se soudce radami probačních úředníků neřídil a k uložení trestu přistoupil i přesto, že to probátoři nedoporučili. Realita ale nakonec dala za pravdu Šternovým svěřencům. "V jednom z těchto případů už byl trest domácího vězení přeměněn na náhradní trest odnětí svobody," dodal.

Probační úředníci mají na starost také dozor nad tím, zda odsouzení svůj trest vykonávají tak, jak mají. Za tím účelem provádí namátkové kontroly. V současnosti takto navštěvují 78 odsouzených.

Vězni musí pracovníky služby informovat o veškerém svém pohybu mimo domov, který by jinak mohl být považován za narušení výkonu trestu, ať už se jedná o návštěvu lékaře, či účast na bohoslužbě.

Trest domácího vězení bývá omezen pouze v pracovních dnech, kdy se odsouzený nesmí zdržovat mimo domov v době od 20.00 do 05.00 tak, aby mohl i nadále chodit do práce. Výjimka je stanovena s ohledem na jeho zaměstnání - člověk, který pracuje na směny, bude mít jiný režim než odsouzený s klasickou pracovní dobou. Případná neukázněnost nezůstane bez odezvy. Soudce v takovém případě může rozhodnout o tom, že vězeň zbytek trestu stráví za zdmi klasického vězení.