Vzácné dvouměsíční lvíče narozené v plzeňské zoo dostalo jméno Luisa

"Maminka nám lvíče nevydala, budeme křtít tedy přes sklo," řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Neyla, darovaná z Hannoveru, už v zoo přivedla na svět před devíti měsíci syna Baqira, který je ještě stále v Plzni.

"Teď už začíná (Luisa) přižírat hovězí. Dá, spíše ožužlává, 200 až 300 gramů denně. A k tomu mléko," řekla ČTK kurátorka chovů Lenka Václavová. Podle Vobruby bude tak za týden až deset dní všech osm lvů pohromadě. Venku je sestra Neyly Tamika, také z Hannoveru, se svými pětiměsíčními trojčaty, které jsou také jejím druhým vrhem. "Nám se ten samec (Mates) rozhodl, že zachrání celý poddruh a během dvou let jsme měli čtyři vrhy a šest mláďat," řekl. Přitom s minulými dvěma lvicemi zoo neměla úspěch, poslední odchovy byly v Plzni v 70. letech.

Mláďata zoo zhruba ve dvou letech, kdy už budou schopná přesunu a mohou založit nový rod, daruje velkým zoo v Evropě. Musí ale chovat čistokrevný poddruh lva berberského, aby nedocházelo k mísení.

Chov lvů, který je zřejmě nejdražší v celé zoo, je bezkontaktní. Ošetřovatelé chodí jen mezi lvíčata tak do čtyř měsíců, protože pak už kousance bolí. Pracovníci zoo říkají mláděti Esma, protože volí řadu arabských jmen. Pro návštěvníky to ale bude Luisa, protože může mít dvě zapsaná jména. Už koncem června dostala jména Damali, Deema a Dabir tehdy šestitýdenní trojčata. Samičku a dva samce přivedla na svět lvice Tamika, které byla 1. července čtyři roky. Už v roce 2016 porodila samičku Amiru, která je už v zoo v Rakousku. "Když má náladu, tak naše smečka sežere půl krávy týdně. Běžná dávka na dospělého lva sedm až deset kilo masa s kostí," řekla Václavová.

Zoo na narození lvíčat čekala 40 let, podařilo se to až v roce 2016. Lvi jsou v přírodním výběhu, kde je od návštěvníků dělí jen vodní příkop a elektrický ohradník. V zajetí se dožívají až 20 let.

Lev berberský, jichž je teď v Plzni nejvíce ze všech chovů v ČR, je nejohroženější poddruh lva. V přírodě je vyhubený, takže je chovaný jen v zajetí. Zachránil se podle Vobruby díky marockému králi, jehož lidé odchytili v roce 1945 několik zvířat, kteří zachránili celou rasu. Až po roce 1965 se dostávají do zoo v Evropě.

Zarzycký slíbil, že udělá vše pro to, aby po více než 15 letech slibů vznikl v Plzni sloninec u Mže. Plzeňskou zoo, jedničku v ČR v počtu kusů i druhů, navštíví ročně kolem 450.000 lidí. Pečuje o 1050 druhů, poddruhů, plemen a forem živočichů a o zhruba 8000 jedinců, což je podle Vobruby dvojnásobek pražské zoo na třikrát menší ploše. Největším zvířetem je indický nosorožec s 2100 kilogramy.