Sčítání lidu prověří vztah národnostních menšin ke svému původu

"My z našich dílčích výzkumů mezi Slováky, Poláky a Čechy v Moravskoslezském kraji víme, že národní identita jako hodnota na žebříčku stojí téměř na konci, za ní je již pouze náboženství. Zároveň ale výzkum ukázal, že například u Poláků je spjatost se svou původní domovinou daleko větší než u Slováků, kteří se snáze asimilují, a pak se již hlásí k české národnosti. Zajímá nás, jestli toto potvrdí i aktuální sčítání," řekla Šrajerová.

Předseda Obce Slovákov Jaromír Slušný zase doufá, že nové statistiky ukáží jasněji, kolik v Česku žije lidí hlásících se ke slovenské národnosti. "V tuto chvíli totiž nevíme, kolik nás přesně je. Jsme také zvědavi, jestli bude pokračovat odliv Slováků z Česka, který nastal po rozdělení federace v roce 1993 a který zachytilo sčítání v roce 2001. Uvidíme, jestli se jednalo o odchylku nebo trend," dodal Slušný.

Slováci jsou podle výsledků sčítání z roku 2001 v České republice nejpočetnější menšinou. Slušný tvrdí, že až 70 procent národnostně smíšených manželství tvoří ta česko-slovenská. I to podle Šrajerové vede k tomu, že Slováci a Slovenky nemají tak silnou vazbu na svou domovinu vyjádřenou přihlášením se ke slovenské národnosti.