Třetina seniorů je v Česku týrána, upozorňuje nadace

"Senioři tvoří největší skupinu občanů, u nichž jsou soustavně porušována lidská práva. Týrání je podrobeno nejméně 30 procent lidí," uvedla Hoplíčková.

Podle Hoplíčkové je na vině nezájem střední generace o tuto problematiku, lhostejnost politiků, nesystémový přístup k péči a ochraně o seniory a obecně kult mládí, který utvrdil v české společnosti komunistický režim a který byl bezmyšlenkovitě převzat i generacemi po sametové revoluci.

Hoplíčková vsází na současnou mladou generaci, která se o problémy seniorů zabývá více než generace předchozí. "Střední generace je naprosto nepoužitelná. Ale zůstává mladá generace, která snad proto, že je jí líto, jak žijí její prarodiče, chce pomáhat," uvedla Hoplíčková.

Hoplíčková zároveň upozornila, že potížemi seniorů se zabývají politici jen v předvolebním období. Jediná, kdo se problematikou zabývá soustavně, je právě Bobošíková. Ta mimo jiné připravila legislativní návrh, na jehož základě by měla v rámci úřadu ombudsmana vzniknout komise, která by mohla bez ohlášení vstupovat do sociálních zařízení a kontrolovat péči o seniory. Tuto možnost dosud nikdo nemá, ombudsman může vstupovat do zařízení jen po ohlášení. Úřady a pojišťovny vykonávají kontroly jen ve velmi omezené míře.

Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Česku 18,6 procent občanů starších 60 let. V loňském roce to bylo 20 procent, tedy přes dva miliony lidí. V roce 2020 by podle ČSÚ mělo v Česku žít 2,7 milionů osob seniorského věku.

Nejvíce seniorů žije v Praze. Každý čtvrtý Pražan je v současnosti v seniorském věku, v Praze 4 je to dokonce každý třetí občan. Na jedno lůžko v sociálních zařízeních pro seniory tam připadá 140 potenciálních zájemců. V Praze 5, kde je seniorů sice méně, připadá na jedno lůžko přes 500 žadatelů, je tam totiž méně zařízení.

"V Praze vládne politická reprezentace, které je kvalita života seniorů naprosto lhostejná," uvedla Hoplíčková a upozornila, že pražské radnice nečerpají finance, které mají pro výstavbu sociálních zařízení určeny v Evropském sociálním fondu. Pokud je již čerpají, tak je nakonec neuplatní a vracejí je. Naopak prostředky určené na cyklostezky a sportovní zařízení dokážou čerpat beze zbytku.

"Péče o seniory není o 13. důchodech, ale o vybudování systému, v němž mají senioři svá práva a kde se jich také domohou," shrnula Bobošíková.