Wagnerová skončila jako ústavní soudkyně. Zemětřesení v justici startuje

Nevím, co budu dělat zítra," řekla s úsměvem kladenská rodačka. "Nechejte mne chvilku vydechnout, poslední dny byly velmi hektické," požádala o čas na promyšlení další kariéry.

Někteří lidé by ji rádi viděli kandidovat v prezidentských volbách. "Na to nepomýšlím ani v legraci," odmítla spekulace. Bez komentáře nechala i další náznaky na možné angažmá v kanceláři ombudsmana.

Respektovaná ústavní soudkyně zároveň nevyloučila, že její další kroky by mohly vést do advokacie. "I když by bylo velmi zvláštní být najednou na druhém břehu. Chodila bych pak k soudům, které jsem v ústavní funkci někdy napomínala," pousmála se.

Na přímý dotaz pak Wagnerová nevyloučila ani možné politické ambice. "Nikdy se nemá říkat nikdy," řekla. Z veřejného života však žena, která žila v Německu i Kanadě, podle vlastních slov určitě nehodlá zmizet.

Za Eliškou Wagnerovou zůstalo během deseti let ve funkci ústavní soudkyně 1790 vyřízených věcí a 248 ústavních nálezů. Její spolupracovníci spočítali, že během kariéry uplatnila v ústavních sporech 61 odlišných stanovisek a stěžovatelé měli v případech, které Wagnerová dostala na stůl, bezmála čtrnáctiprocentní úspěšnost.

Výčet zásadních rozhodnutí Wagnerové je pestrý a dlouhý. Sahá od sporu expremiéra Miloše Zemana (ČSSD) a novináře Ivana Breziny, přes kauzu odpírače vojny Choděry, po aktuální rozhodnutí ve prospěch spisovatele Michala Viewegha proti bulváru. Mezi nejzásadnější verdikty, kterých si sama Wagnerová považuje, patří například zhodnocení části zákonů Evropské unie ve vztahu k České republice, zejména precedens týkající se cukerních kvót, který jasně vymezil unijnímu právu možnost zásahů do české legislativy.

Politiky i některými médii kritizované zrušení předčasných voleb v roce 2009 naopak považuje ze svého pohledu za jednoznačně obhajitelné. Wagnerová ostatně českou politickou reprezentaci často svými verdikty i názory dokázala popudit. Jen pár dní před skončením mandátu se pustila do křížku s premiérem Petrem Nečasem (ODS). "Pokud to mám říct otevřeně, tak jsou šílené, asociální, a já nechci žít ve státě, který se chová jako asociál," odpověděla Wagnerová na otázku, jaký je její osobní názor na vládní reformní zákony, jejichž projednávání u Ústavního soudu už se nebude účastnit. Rozhovor se soudkyní, která ve funkci končí 21. března, zveřejnil deník Právo.

Nečas na výrok reagoval na ekonomické konferenci Žofínské fórum. "Jestli toto má být výrok nezávislého ústavního soudce, tak tedy klobouk dolů, to tedy musím říci, že 21. březen, což je den odchodu paní Wagnerové z Ústavního soudu, v kontextu tohoto výroku bude velkým svátkem české demokracie," prohlásil premiér. Dodal, že Ústavní soud nemá být další komorou Parlamentu.

Wagnerová další polemiku s premiérem nechtěla rozvíjet. Agentuře Mediafax nicméně řekla, že míra kritiky Ústavního soudu je jedním z kritérií jeho činnosti. "Kdyby nebyl Ústavní soud kritizován, něco by bylo velmi špatně," řekla.

Odchodem Elišky Wagnerové začíná zásadní obměna Ústavního soudu. Během necelých dvou let totiž odejde z nejzásadnější ústavní instituce v zemi deset soudců z patnácti. Po Elišce Wagnerové skončí letos 6. června desetiletý mandát Františku Duchoňovi, v lednu příštího roku pak Jiřímu Muchovi. "Za tyto tři odcházející soudce bude navrhovat náhradu ještě prezident Václav Klaus, dalších sedm nových ústavních soudců už vybere nová hlava státu," poznamenala mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.