Před Českým rozhlasem si lidé připomněli 67. výročí Pražského povstání

"Svobodná společnost není zadarmo a květnové oběti z roku 1945 to dokazují. Celá budoucnost je však v našich rukou," řekl při shromáždění před rozhlasem pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) při setkání vyzdvihl roli studentů v protinacistických protestech a připomněl také, že ve 2. světové válce nebylo fronty, na níž by nebojovali čeští vojáci."Po celou dobu války žili Pražané ve strachu, že naši civilizaci nacisté zničí," řekla ve svém projevu předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a připomněla někdejší zásadní roli rozhlasu, který byl jediným unikátně rychlým zdrojem informací. Napadení rozhlasu tak přirovnala k dnešním napadáním internetu."Věřím, že potřeba svobody je nám dostatečně zřejmá," uzavřela svůj projev Němcová.Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) prohlásil, že bychom si Pražské povstání měli připomínat všichni a zároveň prozradil, že horní komora parlamentu připravuje zákon o českém národním povstání.Akci u Českého rozhlasu přihlížela v sobotu kromě pamětníků také zhruba další stovka lidí.

České národní povstání proti německé okupaci v květnu 1945 patří mezi nejvýznamnější akce domácího protinacistického odboje v okupovaném Československu. Vypuklo živelně jako výraz spontánního odporu českého národa proti okupantům i kolaborantům a jako reakce na rozklad okupačního mocenského aparátu a rychlý vítězný postup spojeneckých vojsk.Začalo první květnový den roku 1945 místními povstáními a nepokoji v několika moravských a českých městech (Přerov, Nymburk), 3. května se rozšířilo do severovýchodních Čech (Železný Brod, Semily, Jilemnice), 4. května na Kladensko a 5. května vyvrcholilo Pražským povstáním.To bylo signálem k revolučnímu vystoupení českého lidu na celém okupovaném území. Do čela povstání se postavila Česká národní rada. Na její půdě se střetávaly různé síly českého protifašistického odboje a jejich rozdílné koncepce povstání. V řadě míst došlo k ustavení revolučního národního výboru a k přebírání závodů revolučními závodními radami.Těžištěm povstání byly boje v Praze, které začaly obranou budovy rozhlasu a vyvrcholily v následujících dnech obranou 1600 barikád v pražských ulicích, jíž se účastnily desetitisíce Pražanů (největší střetnutí na Trojském mostě, v Krči, na Pankráci a na Smíchově). Boj s přesilou nacistických vojsk ztěžoval nedostatek zbraní.7. května podnikli nacisté útok na Prahu a na několika místech pronikli až do středu města, přičemž se dopustili zločinů na civilním obyvatelstvu. Hrozba úplného zničení Prahy přiměla představitele České národní rady k jednání s německým velením, pod tlakem pak byla odpoledne dne 8. května uzavřena dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze a jejich nerušeném průchodu na západ, která ovšem nebyla německou stranou důsledně dodržována. Boje tak pokračovaly až do rána 9. května., kdy pražská operace sovětských vojsk dokonala osvobození Prahy. Během následujících dvou dnů bylo dovršeno osvobození celé země.Do bojů v Praze se zapojilo na 30 000 lidí, přes 1 600 jich zahynulo. Květnové povstání českého lidu bylo vyvrcholením protifašistického odboje českého národa a významným mezníkem národní a demokratické revoluce.Vzpomínkové akty se během soboty konaly například i u pamětní desky na Staroměstské radnici či u pomníku na mostě Barikádníků v Praze.