CVVM: V Česku je příliš mnoho cizinců, myslí si polovina občanů

Možnost "nevím" si vybralo devět procent respondentů. Oproti loňsku, kdy byla stejná otázka ve výzkumu respondentům položena poprvé, se podíl těch, kteří množství cizinců v Česku považují za přílišné, snížil o sedm procent. Naopak lidí, hodnotících množství cizinců jako "přiměřené" vzrostl o šest procent.

Odpovědi respondentů se lišily i podle míry dosaženého vzdělání. Příliš mnoho je cizinců u nás převážně podle vyučených, odpověď "přiměřeně" pak volili hlavně absolventi středních škol s maturitou.

Z hlediska politické orientace za "přílišné" množství cizinců označovali převážně stoupenci KSČM, za přiměřené pak voliči TOP 09.

Podle 78 procent respondentů by cizinci měli mít možnost dlouhodobě pobývat v České republice "jen za určitých podmínek", 10 procent soudí, že by jejich pobyt měl být "prakticky bez omezení" a podle devíti procent dotázaných by cizinci u nás dlouhodobě pobývat neměli vůbec. Tři procenta respondentů zvolila možnost "nevím".

V porovnání s výzkumy z let 2008 a 2009 nebyla u této otázky zaznamenána významnější změna. Oproti roku 2003 je však patrný zřetelný úbytek lidí, kteří jsou zcela proti dlouhodobému pobytu cizinců v Česku. Z hlediska vzdělání se relativně nižší podíl zastánců neomezeného pobývání cizinců v ČR objevil mezi vyučenými. Z hlediska věku je nejvíce odpůrců dlouhodobého pobývání cizinců v republice mezi lidmi staršími 60 let. Souhlas s pobýváním cizinců v zemi se podle CVVM zvyšuje se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně.

Nadpoloviční většina dotázaných (53 procent) si myslí, že by nemělo být každému, kdo o to projeví zájem, dovoleno se v Česku usadit. Dvě pětiny respondentů (41 procent) vyjádřily naopak souhlas, zbytek nevěděl.

Dotazník obsahoval také otázku, zda by Česká republika měla přijímat uprchlíky. Podobně jako u přijímání cizinců pak podle většiny dotázaných (63 procent) měla republika přijímat jen některé, podle 23 procent žádné a podle sedm procent dotázaných, by Česko mělo přijmout všechny uprchlíky. Zbytek respondentů zvolil odpověď "nevím."

Oproti šetřením z let 2008 a 2009 narostl podíl těch, kdo si myslí, že by Česko nemělo přijímat uprchlíky vůbec a snížila se četnost odpovědí, že by mělo přijímat jen některé. Nesouhlas s přijímáním uprchlíků pak podle CVVM vyjádřili hlavně lidé se základním vzděláním, respondenti nad 60 let a voliči komunistů. Vstřícněji se k přijímání uprchlíků staví vysokoškoláci a lidé s dobrou životní úrovní.

Cizinci by se měli přizpůsobovat našim zvyklostem co nejvíce podle 63 procent dotázaných, 32 procent občanů soudí, že částečně a pouhá tři procenta dotázaných si myslí, že by cizincům mělo být umožněno žít si podle svých zvyklostí. Co nejvíce přizpůsobit by se měli cizinci převážně podle voličů KSČM a starších občanů 60 let.

Podle 60 procent dotázaných představují osoby jiné než české národnosti, které se do země přistěhovaly v nedávné době, pro Česko problém. 31 procent si myslí opak a zbytek respondentů neví. V místě svého bydliště cizinci nevadí 49 procentům dotázaných, 27 procentům nedávno přistěhovaní cizinci problém dělají. 16 procent dotázaných uvedlo, že v jejich okolí cizinci nežijí a 8 procent nevědělo.

Oproti loňskému šetření se o osm procent snížil počet těch, kteří si myslí, že nedávno přistěhovalí cizinci jsou problémem pro celou ČR, podíl lidí považujících nové přistěhovalce jiné národnosti za problém v místě svého bydliště se v posledních pěti letech prakticky nezměnil.