Visegrádská spolupráce není otázkou rozumu, ale srdce. Nemělo by se hazardovat, tvrdí Jindrák

Podle Jindráka by se nemělo hazardovat se spoluprací států, které spolu de facto sousedí, mají nějakou společnou historii, ač mnohdy složitou. "Politici přicházejí, odcházejí, to je historický fakt," poznamenal.

Má to ale své mantinely. Za hranou podle něj bylo, když se maďarský premiér Viktor Orbán na fotbalovém zápase objevil se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí. "To jsou prostě věci, které jsou vnímány velmi citlivě," uvedl Jindrák.

Visegrádská spolupráce pro něj není až tak otázkou rozumu, jako spíše srdce. Zavzpomínal, že při její obnově v roce 1998 se hledala společná témata, kterými se stala transformace ekonomik, státní správy či samospráv. "Problémy byly ve všech čtyřech zemích úplně stejné," podotkl.

"Spíše bych byl pro to, vracet se ke kořenům, na čem visegrádská spolupráce začínala, na nějaké vzájemnosti. Než mít ambice, že Visegrád bude válcovat Evropskou unii, nebo že budeme nějakým beranidlem proti Francii či Německu. To není ten účel," vysvětlil Jindrák.

Uvědomuje si, že Maďarsko má odlišný názor na ruskou agresi na Ukrajině. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Jindrák ale doufá, že by se budoucím společným visegrádským projektem mohla stát například obnova Ukrajiny, ať už hlediska hospodářství, nebo například občanské společnosti či školství.

Čtyři státy by podle něj mohly také více koordinovat investice, poukázal například na továrnu na baterie do elektroautomobilů, kde by podle něj V4 mohla vytvořit společnou nabídku. Třetím velkým tématem je podle něj energetika, zejména jaderná. Země podle Jindráka mohou spolupracovat ve výzkumu či vývoji.