Vláda bude ve středu schvalovat aktualizované programové prohlášení

Vláda bude ve středu schvalovat aktualizaci programového prohlášení. ČTK záměr potvrdil mluvčí kabinetu Václav Smolka. Změny v plánu připravovaném původě na čtyři roky vysvětluje pětikoalice Spolu a Starostů s Piráty dopady války na Ukrajině, která začala před rokem a přinesla i Česku nové výzvy. 

Některé změny v programu už kabinet oznámil, například zkrácení termínu navýšení výdajů na obranu země v souladu s aliančními závazky na dvě procenta HDP. Původně tak plánoval až pro rozpočet 2025, nově by chtěl mety dosáhnout o rok dříve. Vyšší tempo nabrala kvůli energetické krizi například také cesta k vyššímu využívání alternativních zdrojů. Část závazků už vláda naplnila, například zrušila elektronickou evidenci tržeb.

Programové prohlášení, úsporná opatření a důchodová reforma jsou podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) tři velké okruhy, na kterých nyní kabinet pracuje. První je na řadě revize programu, při které se vyhodnotí realističnost všech cílů, jejich harmonogram a zhodnotí se, co se dosud povedlo. V dubnu by mělo být podle předsedy vlády jasno, kde bude kabinet hledat úspory ve státním rozpočtu, ale také by měly být veřejnosti známé základní parametry chystané důchodové reformy po projednání ve vládní pětikoalici. O plnění programu jednal premiér s jednotlivými ministry během takzvaných bilančních návštěv resortů, na schůzkách stanovovali i další cíle.

V programovém prohlášení, které zveřejnila 7. ledna 2022, vláda slíbila stabilizaci veřejných financí, ukotvení zahraniční politiky v EU a NATO, reformu penzí. Podporu avizovala fotovoltaice, výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedla také, že odklon od uhlí plánuje stihnout do roku 2033. Dálniční síť slíbila rozšířit až o 200 kilometrů. Zásadní změny ve veřejných financích plánoval kabinet dotáhnout v polovině mandátu, aby byly účinné od roku 2024. Cestu ke stabilitě vidí v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže. Plánoval stanovit strop daňového zatížení, zpřísnit rozpočtová pravidla a splnit podmínky pro přijetí eura. Slíbil také zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH, což už se stalo.

Související

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

Více souvisejících

Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 4 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy