Vláda odškodní zemědělce za jarní mrazy. Platby za státní pojištěnce se zvýší

Bezmála půl miliardy korun půjde na mimořádné finanční odškodnění pro ovocnáře a školkaře, kterým nečekaně silné jarní mrazy zničily letošní úrodu. Rozhodla o tom vláda na středečním jednání. Kabinet schválil také zřízení nového poradního orgánu Rady vlády pro veřejné zdraví a stanovil novou výši plateb státu do veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na příští rok.

Čeští pěstitelé ovoce, kterým silné jarní mrazy ve vegetačním období zničily více než polovinu předpokládané úrody, budou moci požádat stát prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu o mimořádnou finanční podporu. Vláda stanovila nařízením, že o alespoň částečnou kompenzaci způsobených škod budou moci požádat pěstitelé jablek, hrušek, meruněk, třešní a dalších dvanácti druhů ovoce a ořechů. Část finanční podpory půjde i na zmírnění dopadů letošních jarních mrazů ve školkách.

Kompenzace pro ovocnáře vycházejí z nařízení Evropské komise, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro odvětví ovoce, zeleniny a vína postiženého nepříznivými klimatickými jevy v Rakousku, Česku a Polsku. Na tuto mimořádnou pomoc dostane Česko z finančních prostředků EU 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. Dalších 100 milionů půjde formou kofinancování ze státního rozpočtu. Na překlenutí mimořádného výpadku příjmů a zachování konkurenceschopnosti českých producentů ovoce a sazenic proto bude k dispozici bezmála půl miliardy korun. Podle evropského nařízení musí být tato pomoc vyplacena nejpozději do 31. ledna 2025.

Vláda rozhodla také o nové výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2025. Na základě zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je vláda povinna nařízením upravit výši vyměřovacího základu státního pojištěnce o výši meziroční inflace v červnu zveřejněné českým statistickým úřadem a polovinu růstu reálné mzdy. Pro příští rok se tedy jedná o navýšení o dvě procenta ze stávajících 15 440 na 15 749 korun. Výsledná měsíční částka pojistného na veřejné zdravotní pojištění za jednoho státního pojištěnce bude tedy od 1. ledna 2025 činit 2 127 korun.

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví na zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví. Nový poradní orgán vlády bude mít 21 členů, předsedou bude ministr zdravotnictví a místopředsedou hlavní hygienik ČR, a jeho hlavním úkolem bude zdraví strategicky a mezirezortně koordinovat politiky státu v oblasti veřejného zdraví, a to i v návaznosti na požadavky Evropské komise či Světové zdravotnické organizace. Rada, jejímiž členy budou kromě zástupců vlády také představitelé krajských a obecních samospráv, zaměstnavatelů, odborných lékařských společností či akademiků, se zaměří na podporu zdraví a zdravého životního stylu s důrazem na podporu prevence nemocí nepřenosných i přenosných, monitoring zdravotních rizik, biologický monitoring a podobně.

Související

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

Více souvisejících

Vláda ČR zemědělství zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit

V Evropské unii začala platit nová pravidla, která mají spotřebitelům výrazně usnadnit opravy rozbitých spotřebičů a elektroniky. Od konce července vstoupila v platnost legislativa zaměřená na prodloužení životnosti výrobků a omezení zbytečného vyhazování věcí, které ještě mohou dobře sloužit. Cílem je, aby se lidem oprava finančně i prakticky vyplatila více než nákup nového zboží.

před 2 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

Ruské síly během posledního týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.

před 3 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy

Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.

před 4 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podrobila ostré kritice španělskou vládu kvůli vyhrocené migrační krizí v severoafrické enklávě Ceuta. Do tohoto španělského území sousedícího s Marokem dorazily desítky tisíc migrantů, což šéf Bílého domu označil za katastrofu a doslova invazi. Zároveň situaci využil v domácím politickém boji, když varoval, že podobný scénář hrozí i Spojeným státům, pokud ve volbách neuspějí republikáni.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 7 hodinami

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky

V Česku se očekává dosažení nejhoršího stavu hydrologického sucha od konce roku 2022, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí v tom hraje zásadní roli, zvlášť když momentálně panuje již druhá vlna tropických veder během letošního léta.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy