Vláda probere nezávazný návrh žádosti o půjčku od EK ve výši min. 68,8 miliardy

Kabinet kromě půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probere také aktualizaci Národního plánu obnovy. Původní Bekovy odhady ohledně půjčky činily 100 až 200 miliard korun.

Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly kvůli boji s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu‑19.

Členské státy musejí případnou žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by z něj měla ve formě grantů získat 179 miliard korun.

"V této chvíli nejsou dokončena jednání na vládní úrovni a k dalším posunům pravděpodobně dojde i ve vyjednávání s Evropskou komisí, výsledek předjímat nelze," uvedl Bek. Na příští jednání vlády ale předloží návrh indikovat Evropské komisi nezávazně zájem České republiky o budoucí půjčku minimálně v rozsahu 68,8 miliardy. "Očekávám však, že o tom vláda povede důkladnou diskusi, která zohlední všechny aspekty takového kroku," dodal ministr.

Vláda podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové plánuje peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov, či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část by mohly tvořit investice do železniční infrastruktury.

Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. "Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky," řekl už dříve ČTK Bekův bývalý mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.