Vláda schválila definici domácího násilí a ustavila koordinátora strategické komunikace státu

Vláda schválila návrh novely občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů, kterým chce do české legislativy zapracovat jednoznačnou právní definici domácího násilí. Uzákonění definice umožní všem relevantním aktérům posuzovat tyto případy jednotně a domácí násilí efektivně potírat a pomáhat jeho obětem. Zároveň návrh obsahuje i další právní konsekvence prokázaného domácího násilí. Soudy budou mít například povinnost tuto skutečnost zohlednit při vypořádání společného jmění manželů a také jako kritérium, k němuž bude přihlíženo při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Vláda chce také rozšířit zákaz mediace na případy, kdy je jednání agresora předmětem šetření a postupu orgánů činných v trestním řízení nebo je řešeno jeho obvinění z přestupku. 

Kabinet se vrátil k problematice záchrany pevnostních měst Josefov a Terezín. Tyto významné historické památky, které jsou z urbanistického a architektonického hlediska unikátní nejen v Česku, ale i v evropském kontextu, se kvůli dlouholetému chátrání nacházejí ve velmi špatném stavu. Vláda proto odsouhlasila podmínky programu Ministerstva pro místní rozvoj, jehož cílem je zastavit další chátrání a naopak pomoci pevnostní města dále rozvíjet prostřednictvím nalezení jejich nového využití. Program je koncipován na deset let a stát do něj vloží celkem 1,2 miliardy korun.

Vláda rozhodla rovněž o vytvoření funkce vládního koordinátora strategické komunikace státu při Úřadu vlády ČR a schválila jeho statut. Současně do funkce s účinností od 30. května 2024 jmenovala plukovníka generálního štábu Otakara Foltýna, který v minulosti působil mimo jiné ve funkci náčelníka Vojenské policie a má za sebou i několik zahraničních misí. V současné době je zástupcem náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Úkolem vládního koordinátora bude mimo jiné předcházet nepřátelským vlivovým operacím směřujícím k destabilizaci státu, budovat důvěru v demokracii a podporovat součinnost občanů s veřejnými politikami v oblastech, jako jsou bezpečnost nebo ukotvení ČR v EU a NATO.

Vláda se zabývala rovněž plněním legislativních závazků, které má Česká republika vůči evropským předpisům. Situace s implementací evropských norem do českého práva se za vlády Petra Fialy dramaticky zlepšila. Zatímco po minulé vládě zůstalo 36 včas netransponovaných směrnic, na konci letošního prvního čtvrtletí jich zbývalo už jen šest. I díky tomu se Česko zásadně zlepšilo v hodnocení Evropské komise – tzv. Single Market Scoreboardu a posunulo se mezi země, které plní své závazky vůči EU.