Vláda schválila kompenzace pro dodavatele energií za cenový strop

Státní rozpočet pro letošní rok počítá s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun, další část výdajů chce stát pokrýt z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Přesnou částku ovšem nelze podle ministerstva financí nyní předpovídat. Současné odhady počítají s částkou od 100 do 240 miliard korun za rok.

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.

Systém kompenzací je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) výsledkem společných jednání s obchodníky s energiemi. Mechanismus bude podle ministra rozdělen podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.

Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad bude podle Síkely ještě před výplatou kompenzací kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ).

Náklady na kompenzace za cenový strop ještě podle vlády nejsou přesně vyčísleny, budou závislé na aktuálním vývoji tržních cen a také celkové spotřebě energií. Vláda nyní pracuje s třemi základními odhady výdajů. Podle poradce premiéra Jakuba Kajzlera by se v případě pokračování současného vývoje na trhu bez extrémních výkyvů mohly pohybovat zhruba do 150 miliard korun za rok. Další odhady vychází ze situace na trhu na podzim loňského roku a počítají s náklady kolem 200 až 240 miliard korun. Kajzler upozornil, že při růstu nákladů budou růst i příjmy státu z daně z neočekávaných zisků energetických firem, tzv. windfall tax, a také z odvodů z jejich nadměrných tržeb.

Vládní strop na energie už dodavatele využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.