Blatný zatím nevidí důvod k přijetí drakonických opatření

Pokud se nemocnice dostanou do situace, kdy budou muset zastavit veškerou jinou než intenzivní péči, musela by se přijmout drakonická opatření proti šíření koronaviru. V debatě televize CNN Prima News to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V takové situaci ale podle něj Česko zatím není.

Nemocnice mají ještě minimální kapacitu a je krátká doba na to, aby lidé začali dodržovat platná protiepidemická opatření.

Ministr v debatě zopakoval, že pokud budou platná opatření fungovat, pak není nutné je zpřísňovat. "Ještě je krátká doba na to, abychom se společně vzpamatovali a začali dodržovat to, co je," řekl Blatný. Podle něj nemocnice ještě mají nějakou, byť minimální, kapacitu. "Pokud se dostanou do situace, kdy nebudou řešit jinou než intenzivní péči a všechno ostatní bude zastaveno, tak toto je z mého pohledu důvod, proč udělat naprosto zásadní změnu, která ale by potom musela být velmi drakonická," uvedl ministr s tím, že tomu se ale snaží vyhnout.

Epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal se domnívá, že bude nutné protiepidemická opatření ještě zpřísnit kvůli růstu epidemie a šíření nakažlivější britské mutace viru. "A jediná otázka je, jestli se to stihne udělat na nějaké lokální úrovni krajské, anebo jestli se to bude týkat celého státu," řekl v debatě Smejkal.

Zpřísnění opatření požaduje epidemiolog Roman Prymula, který by přistoupil k tzv. tvrdému lockdownu. Dnes v České televizi řekl, že je ale na něj již pozdě, že měl přijít dřív. Za problém považuje, že na začátku prosince se nedotáhla tehdejší opatření. "V tuto chvíli už je velmi složité představit jakékoli další opatření právě z důvodu jejich akceptace," řekl. Musí se ale podle něj řešit kritická situace ve zdravotnických zařízeních. Dramatické omezení pohybu by podle bývalého ministra zdravotnictví a bývalého poradce premiéra Prymuly muselo být dramaticky finančně kompenzováno pro všechny, aby to lidé byli ochotni akceptovat.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v diskusi řekl, že lidé potřebují větší motivaci k tomu, aby v případě nákazy koronavirem šli do karantény. Navrhuje, aby lidé místo současné nemocenské ve výši 60 procent výdělku dostávali 90 procent. Zmínil také, že návrat dětí do škol by měl být národním cílem.

Vláda na začátku měsíce schválila zákon, podle kterého by lidé v nařízené karanténě mohli dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh už prošel Sněmovnou, příští týden o něm budou jednat senátoři.

Podle Blatného se už některá nedávná opatření vlády včetně tohoto bonusu začínají projevovat. Z posledních dat chytré karantény podle něj vyplývá, že stoupl počet kontaktů, který nakažení lidé hlásí. Stále se ale pohybuje jen těsně nad hodnotou jedna, což je podle ministra málo.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy