Blatný: Zdravotní pojištění bude příští rok ve schodku 13 miliard

Veřejné zdravotní pojištění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští rok ve schodku 13 miliard korun. Zapojí se peníze z rezerv zdravotních pojišťoven stejně jako letos. Budou hospodařit skoro se 400 miliardami korun, což je o 28 miliard více než letos. Blatný to řekl to ve svém projevu na úvod dnešní odborné konference Efektivní nemocnice.

Blatného předchůdce Roman Prymula připomněl, že finančně ani co do výkonnosti nemocnic není možné letošní rok s předchozími srovnávat. Další bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který stejně jako Prymula úřad letos opustil, uvedl, že letošní rok ukázal důležitost digitalizace a zdravotnických dat.

Česko má v mezinárodním srovnání vyšší počet akutních nemocničních lůžek, což bylo v minulosti i kritizováno. Současná epidemie covidu-19 ale ukázala, že tato lůžka byla třeba. "Trochu jsme riskovali. Šli jsme téměř na hranu kapacity zdravotnického systému. Náš systém je ale neuvěřitelně robustní a troufám si říci, že z okolních zemí by takový nástup nikdo nezvládl," řekl k tomu Prymula.

Podle něj ale není dobré po zkušenosti z letošního roku držet "supernadbytečné" kapacity pro podobnou situaci, která nemusí přijít mnoho let. Upozornil také na regionální rozdíly v kapacitách nemocnic. "Praha by nepochybně vydržela ještě třikrát větší vlnu, než tady byla, v regionech jsme se dostávali na hranu kapacity," uvedl. Měly by podle něj dál fungovat mechanismy, které umožňují systém řídit, postupně vyčleňovat lůžka nebo omezit elektivní péči.

"Až tahle situace odezní, je na nás a ostatních pojišťovnách, abychom začali správně pracovat se strukturou kapacit. Měli bychom cílit spíše na následnou než na akutní péči," doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, jejími klienty je asi 59 procent obyvatel.

Na akutních lůžkách leží pacienti po úrazech nebo krátce po operacích, následná a dlouhodobá péče se zaměřuje na jejich doléčení nebo rehabilitaci, typicky jsou to rehabilitační ústavy nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Naopak specializovanou péči o pacienty s nejvážnějšími chorobami je podle exministra Vojtěcha naopak třeba centralizovat do menšího množství nemocnic.

Podle ministra Blatného je třeba zabývat se ve zdravotnictví i dalšími problémy, jako jsou obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku nebo alkoholu. "Je třeba vytvořit dlouhodobý plán investic do primární prevence. Ta je základem, ale její návratnost je dlouhodobá," řekl.

Současný ministr zmínil i připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tomu se věnoval především exministr Vojtěch, který zákon spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravoval. "Práce s daty se ukázala letos jako naprosto klíčová. Bez dat nejsme schopni systém řídit. Mělo by se to využívat i v klidnější době," řekl k tomu Vojtěch.

Nástroje elektronizace zdravotnictví se v době epidemie osvědčily také podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Funguje například elektronický recept, díky kterému může lékař pacientovi předepsat lék na dálku bez osobního kontaktu, nebo eŽádanka, která byla zavedena letos a umožnila vzdálené předepisování testů na covid-19.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný Roman Prymula (epidemiolog) zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek VZP Zdravotnictví nemocnice Adam Vojtěch (ANO) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 2 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

včera

Filip Turek

Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy

Český hydrometeorologický ústav vydal novou výstrahu, která na úterý upozorňuje na výskyt velmi silných bouřek a silnou zátěž teplem. Zároveň na Moravě kvůli pokračujícímu suchému a teplému počasí zůstává v platnosti dosavadní varování před rizikem vzniku a šíření požárů, a to až do odvolání.

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak

Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.

včera

Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska

Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy