Veřejné zdravotní pojištění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští rok ve schodku 13 miliard korun. Zapojí se peníze z rezerv zdravotních pojišťoven stejně jako letos. Budou hospodařit skoro se 400 miliardami korun, což je o 28 miliard více než letos. Blatný to řekl to ve svém projevu na úvod dnešní odborné konference Efektivní nemocnice.
Blatného předchůdce Roman Prymula připomněl, že finančně ani co do výkonnosti nemocnic není možné letošní rok s předchozími srovnávat. Další bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který stejně jako Prymula úřad letos opustil, uvedl, že letošní rok ukázal důležitost digitalizace a zdravotnických dat.
Česko má v mezinárodním srovnání vyšší počet akutních nemocničních lůžek, což bylo v minulosti i kritizováno. Současná epidemie covidu-19 ale ukázala, že tato lůžka byla třeba. "Trochu jsme riskovali. Šli jsme téměř na hranu kapacity zdravotnického systému. Náš systém je ale neuvěřitelně robustní a troufám si říci, že z okolních zemí by takový nástup nikdo nezvládl," řekl k tomu Prymula.
Podle něj ale není dobré po zkušenosti z letošního roku držet "supernadbytečné" kapacity pro podobnou situaci, která nemusí přijít mnoho let. Upozornil také na regionální rozdíly v kapacitách nemocnic. "Praha by nepochybně vydržela ještě třikrát větší vlnu, než tady byla, v regionech jsme se dostávali na hranu kapacity," uvedl. Měly by podle něj dál fungovat mechanismy, které umožňují systém řídit, postupně vyčleňovat lůžka nebo omezit elektivní péči.
"Až tahle situace odezní, je na nás a ostatních pojišťovnách, abychom začali správně pracovat se strukturou kapacit. Měli bychom cílit spíše na následnou než na akutní péči," doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, jejími klienty je asi 59 procent obyvatel.
Na akutních lůžkách leží pacienti po úrazech nebo krátce po operacích, následná a dlouhodobá péče se zaměřuje na jejich doléčení nebo rehabilitaci, typicky jsou to rehabilitační ústavy nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Naopak specializovanou péči o pacienty s nejvážnějšími chorobami je podle exministra Vojtěcha naopak třeba centralizovat do menšího množství nemocnic.
Podle ministra Blatného je třeba zabývat se ve zdravotnictví i dalšími problémy, jako jsou obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku nebo alkoholu. "Je třeba vytvořit dlouhodobý plán investic do primární prevence. Ta je základem, ale její návratnost je dlouhodobá," řekl.
Současný ministr zmínil i připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tomu se věnoval především exministr Vojtěch, který zákon spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravoval. "Práce s daty se ukázala letos jako naprosto klíčová. Bez dat nejsme schopni systém řídit. Mělo by se to využívat i v klidnější době," řekl k tomu Vojtěch.
Nástroje elektronizace zdravotnictví se v době epidemie osvědčily také podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Funguje například elektronický recept, díky kterému může lékař pacientovi předepsat lék na dálku bez osobního kontaktu, nebo eŽádanka, která byla zavedena letos a umožnila vzdálené předepisování testů na covid-19.
Související

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Zeman o odvolání Blatného věděl mnohem dřív než exministr
Jan Blatný , Roman Prymula (epidemiolog) , zdravotní pojišťovny , Zdeněk Kabátek , VZP , Zdravotnictví , nemocnice , Adam Vojtěch (ANO) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 16 minutami

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící
před 46 minutami

Hrozba teroristického útoku v Česku prověřena. Policie uklidňuje veřejnost
před 2 hodinami

Počasí o víkendu čeká zlom, vrátí se léto
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Zdroj: Jakub Jurek