Epidemiolog Maďar narovinu o kolektivní imunitě: Vytvoří se pomalu, pokud vůbec

Podíl osob, které se s nemocí setkaly a prodělaly ji bez příznaků, má zjistit aktuální studie na 27.000 testovaných. Nemocí covid-19 onemocnělo od začátku března do dnešního dne více než 7400 Čechů, v posledních dnech přibývají jen desítky nových případů denně.

"Na základě dat ze zahraničí a z menších studií v ČR z poslední doby se domníváme, že protilátky bude mít jen skutečně velmi malá část testovaných, možná dokonce pod jedno procento," řekl Maďar ČTK. Podle něj to znamená, že populace je velmi náchylná k náhlému nárůstu případů skoro všude, kam se virus dostane. "Vytvoření kolektivní imunity bude velmi pomalé, pokud vůbec možné," dodal. Vyžadovala by podíl lidí, kteří si nemocí prošli, v řádech několika desítek procent populace.

Při uvolňování karanténních opatření je tak třeba kvůli takzvané nízké promořenosti postupovat velmi opatrně a pomalu. Ostražitost bude podle něj na místě ještě dlouho. V médiích kritizoval například vládní plán otevřít o měsíc dříve, než bylo původně plánováno, například velká nákupní centra.

Pomalu by se mělo podle něho postupovat i vzhledem k většímu uvolnění cestování Čechů za hranice nebo příjezdu cizinců. "Určitě bychom se na vývoj situace dívali s obavami minimálně do konce letošního roku, a to i kdyby byla epidemiologická situace průběžně příznivá," uvedl Maďar.

Nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku. "Naše protireakce na to bude už ale více regionální než plošná. Na opakování toho, čím jsme si prošli dosud, snad už nedojde," dodal.

S tím počítal i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Vytvořené štáby vojáků a studentů medicíny, které v současné době testují dobrovolníky, kteří se přihlásili do studie v Praze, Brně, Litoměřicích a Olomoucku, by podle něj bylo možné do budoucna použít i v místech, kde by se objevila lokální ohniska.

Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.