Ředitelem VZP zůstane Zdeněk Kabátek, v tajné volbě získal drtivou většinu hlasů

V čele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zůstane její nynější ředitel Zdeněk Kabátek. Rozhodla o tom dnes správní rada VZP, novinářům to po jednání řekla její předsedkyně Věra Adámková (ANO). Protikandidátem byl jeho náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík, o kterém se dříve mluvilo jako o kandidátovi vládního hnutí ANO.

Kabátek největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu, která má 5,9 milionu klientů a hospodaří s více než 200 miliardami korun ročně, povede další čtyři roky.

Kabátek na tiskové konferenci řekl, že si podpory správní rady váží a bere ji jako ocenění práce celého týmu ve vedení pojišťovny. K cílům, které má pro další volební období, ČTK řekl: "Primární cíl je, abychom nepolevili ve snaze zajistit našim klientům zdravotní péči - kvalitní, správným způsobem nastavenou, na správném místě, časově i místně dostupnou. S tím souvisí cíl zachovat VZP ekonomicky silnou a stabilní a vyjít z té krize, která nás teď potkává, která má vliv na příjmy i náklady, zdraví."

V budoucnu by se chtěl zaměřit také na modernější formy poskytování zdravotní péče, například telemedicínu. "Chtěl bych rozvíjet informační systém tak, aby většina kontaktů s pojišťovnou mohla být realizována elektronicky, nekontaktně," doplnil.

K dotazům novinářů, zda neuvažuje o výměně náměstka Šmehlíka jako svého protikandidáta, dodal: "Pokud jste v mimořádné situaci, je největší chybou, kterou můžete udělat, měnit tým, který funguje. Tým funguje, předpokládám, že pojede v tom složení, v kterém je."

Adámková uvedla, že kromě Kabátka a Šmehlíka nikdo jiný na místo nekandidoval. Kabátek byl zvolen už v prvním kole tajné volby, kdy získal 21 z 26 hlasů. Výsledek volby podle předsedkyně nikdo nezpochybnil.

Správní rada VZP má 30 členů. Deset z nich vybírá vláda na návrh ministra zdravotnictví, ostatní jsou voleni Sněmovnou. Šmehlík měl mít podle dřívějších informací podporu většiny členů toho orgánu. V minulých dnech se ale objevovaly informace o tom, že ne všichni zástupci vlády a ANO budou pro Šmehlíka hlasovat. Adámková ani další člen rady za ANO Miloslav Janulík nechtěli říci, pro koho hlasovali. "Jsme oba lékaři, v systému pracujeme desítky let a pamatuji si, jakou organizací byla VZP před osmi lety. A pro mě rozhodně nebyla nijak friendly a dneska je VZP úplně jinou organizací, než jaká byla před osmi lety," řekl Janulík na adresu pojišťovny.

Kabátek, kterému současný mandát končí na začátku prosince, zastává místo ředitele VZP od roku 2012, má za sebou tedy dvě volební období. Předtím byl vrchním ředitelem pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Kabátka v minulosti kritizoval premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Adámková k tomu řekla, že správní rada se s premiérem o svém rozhodování neradí.

Ředitel VZP vydělává 225.000 korun hrubého měsíčně. Jeho roční odměna může dosahovat maximálně šestinásobku jeho platu, tedy 1,35 milionu korun. Za rok 2019 schválila správní rada pojišťovny Kabátkovi odměnu 1,282 milionu korun hrubého.

Související

Zdeněk Kabátek

Nemocnice: Kabátek nebyl v objednávkovém systému na očkování

Vedení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) se o přednostním očkování ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka dozvědělo z médií, v nemocničním objednávkovém systému nebyl. ČTK to dnes řekl ředitel nemocnice Petr Arenberger. Nemocnice věc prověřuje. Kabátek za to, že se nechal ve FNKV očkovat, i když nepatří do prioritní skupiny, sklidil kritiku. Kabátek argumentoval tím, že nechtěl ohrozit zdravotníky, se kterými se setkává.

Více souvisejících

Zdeněk Kabátek VZP David Šmehlík (VZP) Zdravotnictví zdravotní pojišťovny

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy