Vláda definitivně rozhodla, jak má v Česku probíhat očkování

Vláda vzala na vědomí metodický pokyn ministerstva zdravotnictví k očkování proti koronaviru. Povinné bude hlášení naočkovaných ten samý den a evidence počtu vakcín, řekl po schůzi kabinetu ministr Jan Blatný (za ANO).

Všechna vakcinační centra budou muset povinně hlásit naočkované lidi ten samý den do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) a evidovat počet vakcín ve skladovém softwaru. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Prioritní skupiny, které budou očkovány přednostně, se podle ministra nezměnily.

Do evidence zájmu o očkování se budou senioři nad 80 let moci hlásit od pátku, po víkendu je doplní zdravotníci. Systém podle Blatného nyní prochází zátěžovými testy. Ministr nevyloučil možnost problémů, systém by měl ale zatížení unést, uvedl.

"Očkovací strategie byla představena před Vánoci, dnes jsme dali na vědomí vládě metodický pokyn. Definuje, jak vypadá očkovací centrum, velkokapacitní centrum a jak probíhá vakcinace," uvedl ministr.

Dvě mimořádná opatření, které ministr podepsal, pak podle něj ve zkratce umožňují, aby všichni lidé v ČR, kteří mohou čerpat peníze ze zdravotního pojištění, měli možnost být očkováni. Zdravotní pojišťovny mají podle mimořádného opatření od 14. ledna povinnost uhradit očkování bez ohledu na existenci smluvního vztahu mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou, které je očkovaný pojištěncem.

Podle Blatného budou mít všechna očkovací centra povinnost hlásit očkované do ISIN a očkovací látky přijaté do skladu. Centrálně evidovat mají také počty jehel, injekčních stříkaček a objem fyziologického roztoku, který se používá na ředění koncentrátu vakcíny na potřebné množství. Povinně také musí všechna zapojená očkovací centra používat jednotný rezervační systém. V metodickém pokynu jsou také podrobnosti o vybavení centra, potřebném personálu nebo předcházení nežádoucím reakcím.

Ještě dnes ministerstvo zapracovávalo další připomínky krajů nebo ostatních ministerstev. Například s ministerstvem průmyslu bylo podle Blatného nutné si vyjasnit, co přesně znamená klíčová infrastruktura státu, jejíž zaměstnanci mají přednost v očkování před ostatními.

Ministerstvo podle Blatného neplánuje zveřejňovat denní data o počtech vakcín a očkovaných. "Zatím si myslím, že přednější je přesnost dat před jejich poskytnutím," uvedl. Až budou nemocnice data včas hlásit, bude mít ministerstvo k dispozici online portál, kde bude sledovat informace průběžně. Zveřejňovat chce ale data týdně. "Bude to pěkný, přehledný, pravidelně vydávaný soubor informací," řekl.

Očkovat proti koronaviru se začalo v Česku 26. prosince, dosud bylo podle dnešního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) zaevidováno přes 61.000 naočkovaných, podle odhadů reálně očkovaných může být až 75.000. Vakcíny dosud dorazilo zhruba 169.000 dávek.

Až bude dost vakcíny, bude podle Blatného možné očkovat až 100.000 lidí denně. Polovinu by měli očkovat praktičtí lékaři. Podle dat srovnávajících rychlost očkování v různých zemích byl průměr Evropské unie k 12. lednu 0,76 na 100.000 lidí. Ve Francii a Finsku to bylo 0,29, Řecku 0,54, Rakousku 0,59, Irsku 0,71, v Německu a Polsku 0,82, Maďarsku 0,9, v Estonsku 1,02 a v Dánsku 2,02. Česko by z nahlášených mělo 0,67 a z odhadů premiéra až 0,75. Izrael má naočkováno přes 22 na 100.000 obyvatel.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný Vláda ČR očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy