Jak v Česku řádil kanibal Hojer? Jeho bratr po letech promluvil

"Když se začalo odhalovat, co má všechno na svědomí, bylo to hrozné. Samozřejmě jsem se bál, jak se na mě místní lidé budou dívat. Že si na mě budou všichni ukazovat prstem," popisuje Jaroslav Hojer pocity, které musel v jednadvaceti letech prožívat. "Kdybych to tušil, tak ho vlastnoručně zabiju. Třeba bych ušetřil několik životů."

Když 11. února 1982 zatýkali detektivové v nuselském sklenářství vysokého mladíka s protáhlou lebkou a klátivou chůzí, netušili, že se jim do rukou právě dostal jeden z nejběsnivějších sexuálních deviantů v tuzemské historii. Přišlo se na něj až při vyšetřování vraždy jeho páté oběti - jedenapadesátileté Anny Šťastné. A to díky tomu, že se Hojer svěřil svému kamarádovi.

Při vyšetřování se Hojer doznal i k jedné z nejděsivějších vražd historie. Osmnáctiletou Ivanu Mátlovou si posledního ledna 1981 vyhlédl v tramvaji při jejím návratu z plesu zoologické zahrady. Dívku znásilnil a zavraždil jen pár desítek metrů od bytu jejích rodičů.

Po uškrcení jí zasadil na čtyřicet ran nožem a odřezal prsa a genitálie. Ty si odvezl domů a snědl. Na otázku, proč původně kanibalismus zapíral, uvedl: "Nechtěl jsem říct pravdu, že jsem to sežral. Abyste se po mě nedívali jako po hladovým tygrovi."

Ladislav Hojer byl popraven v létě 1986.