Rusko chce zamaskovat éru totality, SSSR se vrací, burcují neziskovky

Jedním z příkladů může podle aktivistů být i likvidování činnosti muzea Perm-36, jediného muzea gulagu v zemi, jež se nachází v původní vězeňské kolonii.

"S příchodem nového gubernátora (v roce 2012) začalo faktické vytunelování muzea," řekl dnes na tiskové konferenci člen vedení muzea Robert Latypov. Původní veřejné organizaci provozující muzeum byla podle něj postupně zastavena finanční podpora a její pravomoci převzala stejnojmenná státní organizace. Muzeum podle Latypova sice stále funguje, radikálně byl ale snížen počet průvodců a většina exponátů zůstává před návštěvníky zavřena.

Podobných příkladů je podle něj v posledních letech mnoho. Připomněl, že se vrací symboly z dob Sovětského svazu, ať již jde o návrat k hymně nebo k rudé vlajce, kterou používají ruské ozbrojené síly. Znovu se také debatuje o vydání jednotné učebnice dějepisu a byl prakticky zastaven prezidentský program na památku obětí politických represí. Prezident Vladimir Putin naopak nedávno navrhl přejmenovat Volgograd zpět na Stalingrad.

"Bohužel po událostech na Ukrajině a po (březnovém ruském) anšlusu Krymu roste na základě vlastenecké hysterie přání mít hrdinnou historii. Koncepty jako lidská práva a demokracie pro většinu vypadají jako jakési teoretické záležitosti, které je nutné odmítnout," dodal.

Snahám o ochromení činnosti čelí podle Nikity Lomakina i organizace Memorial, která sdružuje na 50 ruských nevládních uskupení a už na sklonku sovětské éry proslula odhalováním zločinů diktátora Josifa Stalina. Fungování Centra podpory veřejných iniciativ ve městě Kostroma bylo podle Nikolaje Sarokina zastaveno už koncem loňského roku. Přispěl k tomu podle něj i zákon, který ruské nevládní organizace přijímající peníze z ciziny nutí označovat se za zahraniční agenty a zakazuje jim politické aktivity.

"Zákon o zahraničních agentech ale považuje za politickou aktivitu prakticky jakoukoli aktivitu i třeba to, když na internetu vyvěsíme tiskovou zprávu o problémech ekologie," uvedl Sorokin.

Ruské nevládní organizace vkládají naděje do pomoci od politiků a spřízněných organizací v zahraničí včetně Česka. "Velmi bychom byli rádi, kdyby pozornost k tomu, co se děje s humanitárními a s lidskoprávními organizacemi v Rusku byla pravidelná," apeloval Latypov.