Rytířský řád žaluje město Most, požaduje lesy a pole

Řád v souvislosti s církevními restitucemi kontaktoval magistrát poprvé v roce 2014 s tím, že by chtěl vrátit majetek, který nyní vlastní město. "Je to několik výňatků z parcel. Pozemky jsou nezastavěné, jedná se většinou o lesy a zemědělskou půdu," uvedl primátor Jan Paparega (Severočeši Most). Některé dotčené pozemky udržuje správa městských lesů a technické služby, jeden má v pronájmu zemědělec.

Radnice bude na žalobu reagovat až po jejím doručení. "Pak nejspíš vyvoláme jednání s řádem," doplnil primátor. Podle něj se od schválení církevních restitucí nikdo jiný na město se žádostí neobrátil.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 - 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opevňovací práce, údržba mostu aj.). Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.

Řád křížovníků s červenou hvězdou je jediným mužským řádem, který vznikl na českém území a v Praze měl vždy své hlavní sídlo. Ve středověku vynikal na poli charitativně-špitálním, po husitských válkách začala převládat v činnosti řádu pastorace. Materiální podporou a přístřeším v počátečních fázích přispěli křížovníci i při uvádění dalších řádů (jezuitů, kapucínů, trinitářů) do českých zemí. V 19. století se pak mnozí členové uplatnili jako učitelé na středních a vysokých školách, přičemž velmistrům byl svěřován i dozor nad výukou na gymnáziích v celém království. V řádu křížovníků působili nejen Češi, Moravané a Slezané, ale i Lužici, Poláci, Jihoslované, Valoni a Němci. Nebyl tedy svým složením ani působištěm ryze českým řádem, jak se někdy nesprávně proklamuje, ale měl výrazně středoevropský charakter, informuje server krizovnici.eu.