Jourová: První Čech bojuje za Islámský stát

Před dvěma dny jí o tom prý informovali kolegové, kteří mají na starost oblast bezpečnosti a trestního práva. "Já jsem o tom více nepátrala, nemyslím si, že bych měla mít bližší informace. Je to signál, že se ten fenomén rozšiřuje," řekla Jourová pro Dvacet minut Radiožurnálu.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ale její tvrzení popřel. "Šíří se celá řada spekulací, že se měl první český občan připojit k islámským radikálům, musím konstatovat, že jsme to prověřovali a není to pravda," napsal na Twitteru. V pozdějším tweetu uvedl, že informaci nelze rozhodně potvrdit.

Tuzemské bezpečnostní složky podle ředitelky tiskového oddělení ministerstva vnitra Lucie Novákové situaci kolem případného zapojení občanů Česka do bojů na straně Islámského státu dlouhodobě a pečlivě sledují. "Už v minulosti se objevila podobná podezření, zatím se však nikdy nepotvrdila. Stejně tak není potvrzen ani aktuální případ," sdělila Nováková.

Psali jsme: Jourová děsí: Za džihádem odešlo šest tisíc Evropanů. A to je pouze odhad  

Podle slov mluvčího Bezpečnostní informační služby (BIS) Jana Šubrta ze začátku dubna není vyloučeno, že by mezi bojovníky na Blízkém východě mohli být i Češi. „Pokud je někdo bezúhonný a není z ničeho podezřelý, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku. Nemohu být konkrétní v tom, kolik občanů České republiky odjelo bojovat do zahraničí. Nicméně nelze garantovat, že by se například v Sýrii na té či oné straně neangažoval ani jediný náš občan," dodal Šubrt.

"Syrský režim personifikovaný rodinou Asadů vždy představoval pro džihádisty takřka vysněného nepřítele. Na jedné straně brutální diktatura opřená o moc zpravodajských služeb, ovládaných lidmi pocházejícími z menšinové konfesní komunity alawitů (10% obyvatelstva), využívající sekulární rétoriku zabarvenou socialismem a arabským nacionalismem. Na straně druhé kdysi dominantní komunita sunnitských Arabů (60% obyvatelstva), často velmi religiózní, zbavená politické moci a s intenzivními pocity útlaku a křivd," uvedl Michael Brtnický, externí pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.