Boromejky zvítězily: Pozemky jim stát musí vydat, rozhodl soud

Dnes o tom na základě žaloby, kterou podala kongregace, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové. Pozemkový úřad parcely nevydal, protože přes ně má vést plánovaná silnice R35 z Hradce Králové do Jičína.

Soudce Jan Fifka při zdůvodnění rozhodnutí řekl, že má za prokázané, že jde o pozemky, které byly historickým majetkem církevní organizace a že tam byla spáchaná křivda. "Restituční předpisy mají napravovat křivdy, které se staly v minulosti. Zkrátka je to vyrovnání se s minulostí, tak jak stát postupoval vůči svým občanům a jednotlivým organizacím," řekl soudce.

Podle něj jde o první obdobný případ, Fifka neví o tom, že by takový případ řešil nějaký jiný soud v České republice. "Je to pochopitelně věcí výkladu té právní normy. Hodně jsem o tom uvažoval a toto mi přijde jako nejsprávnější závěr," řekl Fifka.

Právní zástupce boromejek Stanislav Hykyš dnes u soudu řekl, že je kongregace připravená zřídit kvůli výstavbě silnice věcné břemeno a v budoucnu nehodlá stavbě bránit. Uvedl také, že ostatní pozemky v lokalitě Státní pozemkový úřad boromejkám již vydal.

Právní zástupkyně Státního pozemkového úřadu Dagmar Čevelová dnes u soudu namítala, že předmětné pozemky nelze vydat, protože jsou dotčené veřejně prospěšnou stavbou. Navrhované zřízení věcného břemene podle pozemkového úřadu nepřipadá v úvahu.

"Boromejky" jednou z kongregací navazující na tradici stejně zaměřeného společenství založenou francouzským právníkem Emmanuelem Chauvenelem a jeho otcem v 16. století. Založena byla v roce 1837 sestrami, které noviciát absolvovaly ve Francii.

Za druhé světové války nebyla činnost kongregace příliš narušena. Ačkoliv šlo o národnostně smíšený řád (asi jedna čtvrtina z 1236 sester byla německé národnosti), nebylo na rozdíl od některých jiných Kongregací požadováno její rozdělení. Sestry se dál staraly o nemocné a trpící. V řadě případů skrývaly ve svých klášterech a nemocnicích pronásledované lidi a partyzány. Po pádu nacismu se výrazně podílely na péči o vězně z koncentračních táborů.

Německá národnost části sester se stala komunistům a církvi nepřátelským úředníkům záminkou pro perzekuci kongregace bezprostředně po ukončení války. Úřady řízené komunisty protizákonně zabraly řadu zařízení řádu. V roce 1961 již nesměla žádná ze sester sloužit v nemocnici.