Církev proti Národní galerií: Komu připadne vzácná památka? Začal soud

Obě strany sporu se na vydání obrazu nedohodly. Podle právního zástupce církve Františka Severina galerie před podáním žaloby odmítla nabídku, že dostane obraz na 50 let do bezplatné výpůjčky za to, že uzná jeho vlastnictví církve. Obraz si nárokuje Římskokatolická farnost Veverská Bítýška, jejíž žalobou se dnes začal zabývat Obvodní soud pro Prahu 1.

NG obraz nevydala, protože se podle jejího názoru nepodařilo bez pochyb prokázat vlastnictví díla. Podle zástupce galerie Ondřeje Koliska mohla církev už ve 20. nebo 30. letech minulého století podat žalobu, která by se týkala určení vlastnictví. "To jim nebrání ani nyní," uvedl u soudu Kolisko.

Soud by se podle něj měl zabývat tím, jestli obraz případně spadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989. NG se domnívá, že pod tento zákon obraz nespadá, jelikož byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím.

Podle právníka církve naopak neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle kterého by církev o umělecké dílo přišla. "Obraz nikdy nebyl po právu převzat státem do vlastnictví," řekl novinářům po jednání Severin. NG podle něj musí u soudu dokázat, že se stal opak.

Soudní spor je především soubojem různých historických listin, které obě strany předkládají. "Svědci už nejsou," vysvětlil Severin.

Soud proto dnes přes dvě hodiny prověřoval různé dopisy nebo třeba historické články. Z některých listin z 30. let minulého století například vyplynulo, že se badatelé nebo pořadatelé výstav obraceli na církev jako na vlastníka, aby například povolila zveřejnění fotografie obrazu.

Madona z Veveří je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 zdobila kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí, v současnosti je pro veřejnost uzavřený.

Obraz se na konci 30. let minulého století v souvislosti s různými politickými událostmi ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze.