Výjimečný trest: Za vraždu historika a jeho ženy dostal muž 28 let

Praha - Za loňskou brutální vraždu historika a jeho manželky v pražských Stodůlkách dostal třicetiletý Dalibor Škopán výjimečný trest 28 let vězení. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Verdikt není pravomocný, lze se proti němu odvolat. Škopán se k ubodání seniorů přiznal. Nejprve k nim docházel kvůli svému zájmu o architekturu a židovskou otázku. Později chtěl historika požádat o peníze, ale místo toho jej a jeho ženu ubodal a ukradl jim šperkovnici.

Podle obžaloby se Škopán vetřel zřejmě 31. ledna 2014 do historikova bytu. V obývacím pokoji podle spisu muže napadl tak, že ho opakovaně bodal a řezal do krku, hlavy a hrudníku. Když do pokoje vstoupila manželka napadeného, zaútočil stejným způsobem i na ni.

Manželé do několika desítek minut zemřeli na šok z krevních ztrát. Škopán pak prohledal byt a sebral šperkovnici a peníze z peněženek obou mrtvých. Před odchodem v kuchyni pustil všechny čtyři hořáky sporáku.

Podle obžaloby chtěl zahladit stopy po vraždě a způsobit výbuch či požár. Oheň či tlaková vlna mohly zasáhnout i další byty v panelovém domě a ohrozit tak životy jejich obyvatel. Takto závažné následky prý nenastaly jen shodou náhod. Výbuch nebo požár mohly nastat, kdyby vznikla jiskra z elektrospotřebičů v bytě nebo pokud by někdo zazvonil.

Obžalovaný k soudu nechodil. Při výslechu na policii se však k činu přiznal. Podle soudu se bezpochyby prokázalo jednání, které popsala obžaloba. "Soud neměl žádných pochybností, neboť se obžalovaný sám k této trestné činnosti plně doznal," uvedl předseda trestního senátu Tomáš Durdík. Přiznání však nebyl jediný důkaz. Podle soudu se například v bytě objevilo jeho DNA na dřevěné židli.

Podle soudu jednal zcela racionálně, když po činu vzal z bytu věci, které šly dobře zpeněžit a stopy chtěl zahladit. Nepodařilo se však prokázat, zda měl obžalovaný vraždu promyšlenou už před návštěvou, nebo se pro čin rozhodl až uvnitř bytu. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by se obžalovaný se seniorem třeba pohádali. Nenašla se také vražedná zbraň, a tak není jasné, jestli obžalovaný použil třeba nůž z kuchyně seniorů nebo si přinesl vlastní.

Pro uložení výjimečného trestu byly podle soudu splněny podmínky. Muž totiž spáchal brutální vraždu na dvou osobách, které se nemohly bránit a zároveň spáchal víc trestných činů. Vražda navíc byla agresivní, brutální a trýznivá. "Na obžalovaného je třeba působit citelným nepodmíněným trestem odnětí svobody," zdůraznil Durdík. Trestní senát dokonce zvolil přísnější trest než 20 až 25 let vězení, jak navrhovala žalobkyně. Škopánův advokát naopak při závěrečné řeči na soud naléhal, aby zvolil trest mírnější. Za další polehčující okolnost zmínil třeba přiznání, čistý trestní rejstřík nebo možnost nápravy klienta.

Související

Ilustrační foto

Proč Škopán ubodal historika? Psychiatr u soudu vraha nešetřil

Praha - U Městského soudu v Praze dnes pokračovalo projednávání kauzy Dalibora Škopána (29), který se přiznal k vraždě historika a jeho ženy. Podle psychiatra Petra Kubeje muž netrpí duševní chorobou a zabíjel pro peníze v důsledku stupňujícího se emočního napětí.
Ilustrační foto

Muž ubodal historika a jeho ženu: Nevím, proč mi ruplo v bedně

Praha - Dalibor Škopán (29) se přiznal k vraždě historika a jeho manželky v bytě v pražských Stodůlkách. Muž za seniorem původně docházel kvůli svému zájmu o architekturu, pak ho chtěl požádat o peníze. Místo toho ho ale ubodal. Hrozí mu až doživotní trest.

Více souvisejících

Dalibor Škopán Vražda soudy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy