Policisté obvinili státní zástupkyni Máchovou, prý zneužila pravomoci

Kauza se týká vynášení informací z trestních řízení, policisté zároveň rozšířili obvinění dvěma již stíhaným lidem. "Policisté Národní protidrogové centrály dnešního dne zahájili trestní stíhání proti třem osobám, řekla Bradáčová. U dvou jde o rozšíření původního obvinění, jedna - státní zástupce - byla obviněna nově. "Zadržena byla kvůli obavě, že by mohla ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky," vysvětlila žalobkyně.

Na dotaz, zda bude kvůli této obavě navrhovat vzetí do vazby, Bradáčová uvedla, že policejním výslechem mohou důvody pro vazbu odpadnout. Dodala, že všichni tři dnešní obvinění jsou stíháni pro zneužití pravomoci úřední osoby, z toho jeden ve formě návodu. Jeden z trojice si navíc vyslechl obvinění z přijetí úplatku, druhý z podplacení.

Přímou souvislost s takzvanou kauzou Beretta, v níž jde o vynášení policejních informací za úplatu, Bradáčová nepotvrdila.  V případu doposud figuroval protikorupční policista Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policista Igor Gáborík. Podle kriminalistů Holub se Šímou neoprávněně předávali informace z kauz Nemocnice Na Homolce a pražského dopravního podniku Gáboríkovi, který je poskytoval dál.

Máchová figurovala v řadě známých kauz

Do centra pozornosti se zkušená žalobkyně v poslední době dostala zejména kvůli kauze opencard, kterou měla až do začátku letošního roku na starosti. Už v roce 2012 její práci kritizoval ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec, podle něhož byly kvůli záměrnému zdržení začátku vyšetřování na pražském magistrátu skartovány důležité dokumenty týkající se případu. Máchová ale tehdy pochybení odmítla.

Prací žalobkyně v kauze pražské karty se zabývala i sněmovní vyšetřovací komise, která koncem roku 2014 rozhodla o podání trestního oznámení na Máchovou, a to pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podle komise šla totiž kvůli chybám hlavní část případu doztracena. Souzeni byli kvůli kartě jen úředníci magistrátu nebo politici, kteří reagovali na vzniklou situaci, nikoli ti, kdo stáli u počátků kontroverzního projektu opencard.

Komise k opencard podala nejprve v červnu 2014 nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi podnět, aby prověřil postup Máchové. Zeman podnět předal k vyřízení tehdejší pražské městské státní zástupkyni Janě Hercegové (z funkce odstoupila letos v lednu), která se za Máchovou postavila. "Podle mého názoru ona buď kamufluje šlendrián, nebo se na něm podílí," řekl v září 2014 ČTK člen komise Ivan Gabal z KDU-ČSL. Loni v dubnu začala na základě poslaneckého podání Máchovou vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

Letos v květnu prohledali kancelář Máchové detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), a to v rámci větší akce, týkající se neoprávněného předávání informací z trestních řízení a uzavřených systémů bezpečnostních složek. V reakci na to odebrali nadřízení Máchové všechny trestní případy a byla převedena na netrestní úsek státního zastupitelství. V této kauze dnes policie Máchovou obvinila ze zneužití pravomoci

Vedle opencard vzbudil pozornost i postup Máchové v případu firmy Neograph. V kauze předražených jízdenek pro pražský dopravní podnik, v níž byli obžalováni podnikatel Vladimír Sitta mladší a jeho otec za údajné tunelování tiskárny, Máchová jako dozorující státní zástupkyně například zablokovala akcie firmy a uvolnila tím cestu podnikateli Ivo Rittigovi, který pak tiskárnu ovládl.

Na jaře 2012 pak Máchová jako dozorující státní zástupkyně odložila případ podezřelé zakázky na digitalizaci chorobopisů v Nemocnici Na Homolce. Tento krok řada pozorovatelů označila za předčasný, podle Mladé fronty Dnes se postupem Máchové zabývala policie, která prověřovala, zda vyšetřování neukončila účelově. Žalobkyně ale nebyla z ničeho obviněna.

Podezření z možného vynášení informací čelila Dagmar Máchová už v roce 2005, a to kvůli údajně nadstandardním vztahům se Zdeňkem Pichlíkem, jedním z bývalých policistů, podezřelých z ovlivňování dvou případů. Proti Máchové bylo tehdy vedeno kárné řízení, ale brzy bylo zastaveno.

Jako státní zástupkyně podávala obžalobu například v případu Martina Vostárka, odsouzeného v roce 2002 na 14 let vězení za vraždu družky, jejíž tělo po činu rozřezal a několik částí poslal poštou na smyšlené adresy.