Soud zamítl žalobu Hradila, stát nemusí zaplatit 232 milionů za obstavení akcií

Hradil před lety čelil společně s předlistopadovým ministrem paliv a energetiky Antonínem Krumniklem a podnikatelkou Marcelou Gajdovou obžalobě z nezákonných transakcí při nákupu většinového podílu akcií hutí. Soudy trojici v roce 2010 pravomocně zprostily viny. Během trestního stíhání ale byly Hradilovi obstaveny akcie Kovohutí, což podle něj zmařilo jejich prodej.

"Soud dospěl k závěru, že na samém počátku trestního řízení neměli policisté takové informace, aby mohli akcie uvolnit," uvedla dnes soudkyně Markéta Jirásková. Trestní stíhání totiž započalo v říjnu 1998 a prodej akcií, které byly zadrženy jako údajný výnos z trestné činnosti, se měl uskutečnit do konce roku.

Hradil se dnešního jednání nezúčastnil. Jeho advokát Václav Vlk soudu řekl, že stát neprokázal, že mezi usnesením o zahájení trestního stíhání a údajnou škodou není příčinná souvislost. Hradil by tak podle Vlka měl mít na peníze nárok.

Odvolací pražský městský soud exředitelovi už v lednu přiznal 1,5 milionu korun za znalecké posudky a obhajobu. Ještě předtím mu ministerstvo spravedlnosti přiznalo skoro 500.000 korun za další právníky a 147.000 korun jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení.

Kauza Kovohutí Břidličná se táhla od roku 1995. Hradil, Krumnikl a Gajdová podle obžaloby fingovali prodej části výrobního zařízení podniku a jeho zpětný odkup za značně nadhodnocenou sumu. Žalobce tvrdil, že tak vznikla neexistující pohledávka, kterou obžalovaní využili k dalším operacím mezi navzájem provázanými firmami, jež zcela ovládali. Obžaloba dále uváděla, že Hradilova společnost Lombard tak získala bez vynaložení jediné koruny akcie v hodnotě 310 milionů korun.

Kovohutě Břidličná skončily v roce 2000 v konkurzu. Věřitelé uplatnili pohledávky ve výši 3,5 miliardy korun.