Michaláková se odvolala v Norsku k nejvyššímu soudu

Norská sociální služba odebrala rodičům syny Denise a Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval tehdy zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů. O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka se odvolala k soudu, ten rozhodnutí potvrdil. Michaláková se obrátila na krajský soud jako vyšší instanci, ten ale pochybení v soudním postupu neshledal a jejím odvoláním se nezabýval. Nyní jde žena k nejvyššímu soudu.

"Odvolání směřuje proti výroku krajského soudu, který neshledal důvody se případem zabývat. Výsledkem může být, že Nejvyšší soud Norska věc vrátí krajskému soudu a nařídí mu, aby se případem věcně zabýval, nebo že jeho stanovisko potvrdí. Potvrdí-li je, nezbude než se obrátit na štrasburský soud," uvedl Cyrani.

Členové české vlády už dřív řekli, že by ČR Michalákovou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku podpořila. Michaláková se na štrasburský soud už jednou obrátila, ten její stížnost tehdy ale nepřijal.

Podle Cyraniho český stát nyní Michalákovou u nejvyššího soudu podpořil znovu svým písemným stanoviskem. Udělal to už při dřívějším odvolání. Poskytl takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu OSN o právech dítěte. Nabízel také dohled nad rodinou v Česku.

Michaláková a její podporovatelé vnímají dosavadní rozhodnutí norských úřadů a soudů jako trest za zveřejnění kauzy ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas citoval z rozsudku krajského soudu, podle něhož ale matka využívala média na úkor soukromí svých synů.

Informace o kauze poskytují zastánci Michalákové, norské instituce se k případu od počátku nevyjadřují. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu obou chlapců nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".

Sourozenci Denis a David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norské úřady předloni navrhly adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.