Zemřel Jaroslav Kořán, první polistopadový primátor Prahy

Kořán psal rozhlasové hry, scénáře dokumentárních filmů, věnoval se televizní publicistice a pracoval jako scenárista na Barrandově. V roce 1973 byl zatčen, když spolu s Ivanem Magorem Jirousem a dalšími zpívali v restauraci písně o Rusech-vrazích.

Jako překladatel z angličtiny pomohl do českých knihkupectví pomohl řadě stěžejních děl moderní americké literatury. Na svém kontě má přes sedm desítek přeložených knih autorů jako Kurt Vonnegut, Henry Miller, Roald Dahl, Ken Kesey či Charles Bukowski.

V Kořánově pražském bytě se také konala 10. prosince 1976 první přípravná schůzka rodící se Charty 77. Na ní se tehdy sešli Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář a Václav Vendelín Komeda.

V únoru 1990 byl Kořán zvolen prvním nekomunistickým primátorem Prahy od roku 1948. Ve funkci vydržel do září 1991.

"Část života po válce jsem strávil na venkově mezi Kardašovou Řečicí a Veselím nad Lužnicí, takže se považuji za Jihočecha... Vyrůstal jsem jako selský chlapec," svěřil se před lety pražský rodák (17. ledna 1940), který koncem druhé světové války se štěstím přežil bombardování Prahy, na své dětství.

Až v době politického uvolnění se v roce 1963 mohl zapsat na scenáristiku na Filmové fakultě AMU. "Přednášeli nám Kundera, Brousil, Lehovec... Úžasná doba," vzpomínal v rozhovoru pro Právo na druhou polovinu 60. let, kdy se díky vítězství v mezinárodní soutěži o literární esej poprvé podíval na Západ.

"Známá kauza Jirous, Daníček, Brikcius a Kořán, co se ožrali a pak šli sedět za hanobení národa, rasy a přesvědčení. Zpívali jsme Bijte Rusy, vrahy. Já dostal osmnáct měsíců a pustili mě po roce," vyprávěl Kořán, který po propuštění našel místo technika nádrží pražských kanalizací. Nové zaměstnání se mu ale málem stalo osudným, při výbuchu metanu utrpěl vážné popáleniny a strávil deset dnů v bezvědomí na klinice v Legerově ulici. Té, kde v roce 1969 zemřel Jan Palach.

V čele města, které se pomalu probouzelo ze socialistické strnulosti, skončil v září 1991 - odvolali jej z iniciativy zastupitelů ODS. "Byli jsme demokraticky zvoleni a jsme demokraticky odvoláváni. Demokracie je taková, jako jsme my sami," zhodnotil to Kořán, který se v následujících dekádách ke svému působení v politice jen nerad vracel. Odmítl i nabídky kandidovat do Senátu.

Z magistrátu se vrátil k překládání a také fotografování, ovšem s oklikou přes média. Stal se prvním šéfredaktorem české verze časopisu Playboy, vedl jej od dubna 1992 do ledna 1995.