Spor se sousedem? Češi se hádají stále častěji, situaci navíc zhorší dvě novely

V uplynulých třech letech se kancelář zabývala 351 podněty týkajícími se přestupků proti veřejnému pořádku, z toho nejméně v polovině z nich šlo o sousedský spor. Časté jde podle veřejného ochránce práv ve městech o spory kvůli obtěžování hlukem, na vesnicích kvůli rostlinám přerůstajícím přes plot, ořezání stromů a podobně. Častým zdrojem konfliktů mezi sousedy jsou podle kanceláře ombudsmanky přístupové cesty. I v tomto případě podnětů týkajících se správy pozemních komunikací v posledních letech vzrostl. Zatímco v roce 2014 jich bylo 119, loni 162.

"Pominu-li případy, kdy sousedé zjevně jednají v rozporu se zákonem a například staví bez povolení, tak většina sporů vzniká hlavně z neschopnosti domluvit se, hledat kompromisy a navzájem si vycházet vstříc," uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Přibývá podle něj i agrese, s jakou sousedé své spory řeší.

Do vztahů nově zasáhnou dvě novely, a to přestupkového zákona a stavebního zákona. První z nich vstoupí v platnost 1. července, kdy bude stačit přestupek pouze oznámit. Dosud museli poškození u těchto přestupků návrh sami zformulovat a podat úřadu. Podle Křečka je otázkou, jak se nový přestupkový zákon projeví v praxi. "Nedá se vyloučit, že stoupne počet řízení o přestupcích. Lidé možná přestupek oznámí i v méně vyhrocených sporech," uvedl.

Obecně lidé podle Křečka často zapomínají, že sousedské vztahy jsou dlouhodobé a staré křivdy někdy zbytečně zasáhnou i další generace. "Ani pravomocná rozhodnutí úřadů či soudů skutečný spor mnohdy neukončí," uvedl zástupce ombudsmanky.