Posmrtný verdikt: Doživotí bylo pro Dahlgrena odpovídajícím trestem, řekl Nejvyšší soud

Dahlgren zabil v roce 2013 v Brně-Ivanovicích všechny členy spřízněné rodiny, u níž dočasně bydlel - manžele a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Poté odjel do Rakouska, kde nasedl do letadla mířícího do USA. Následně jej zadrželi na letišti ve Washingtonu na základě českého zatykače vydaného českými orgány.

Doživotí lze uložit u mimořádně závažných skutků s ohledem na zvláště zavrženíhodný způsob provedení činu, těžké a neodčinitelné následky nebo zvláště zavrženíhodné pohnutky. U Dahlgrena byla podle NS naplněna všechna kritéria. "Brutalita a bezcitnost jednání obviněného byla natolik extrémní, že svou intenzitou vysoce přesahovala míru potřebnou pro naplnění znaku 'provedení činu zvlášť surovým způsobem'," stojí v usnesení. Soud poukázal také na vyšší míru zvrhlosti nebo zákeřnosti činu.

Dahlgrenova obhajoba v dovolání nijak neprotestovala proti popisu skutku, jeho správnost nezpochybňovala. Kromě výše trestu dovolání poukazovalo na údajnou pachatelovu nepříčetnost. Podle amerických expertů trpěl duševní chorobou, podle těch českých jen těžkou smíšenou poruchou osobnosti, a byl tedy za svůj čin odpovědný. NS uvedl, že čeští znalci měli k dispozici více informací. Například věděli, jak Dahlgren vystupoval a komunikoval v den vraždy s lidmi, se kterými přišel do styku. Byl klidný, nikdo na něm nic nepoznal.

"Z právě uvedených zjištění čeští znalci striktně vyloučili, že by obviněný svůj čin spáchal pod vlivem duševní nemoci v pravém slova smyslu - psychózy," míní senát NS s předsedou Janem Bláhou.

Dahlgren se 11. ledna oběsil ve valdické věznici. NS musel podle zákona rozhodnout o dovolání i přesto, že Dahlgren už není mezi živými.