Nejasnosti kolem havárie v Unipetrolu: Soud řeší zásadní rozpory znalců

Odborníci ze Slovenska, jejichž posudek nechala vypracovat obhajoba, uvedli, že použití parních a vodních clon nemělo význam. Místem vzniku požáru byla podle nich střecha kotelny, nikoliv kotelna samotná, jak uvedl Danihelka. Unikající oblak propylenu se tak šířil mimo dosah clon, navíc nebyl ani dostatek času na jejich spuštění a ani nebyl dostatek páry. Nad to spuštění clon by podle těchto expertů mohlo vést k dalšímu výbuchu.

Při největší průmyslové havárii v ČR v posledních desetiletích letech nebyl nikdo zraněn, škody vyčíslil Unipetrol na 13,4 miliardy korun.

"Závěry (znalců) významně zpochybňují konstrukci vzniku havárie tak, jak je podaná v obžalobě, a tak, jak na ní stojí obvinění mých klientů," řekl obhájce Tomáš Sokol. Domnívá se, že závěry dokazují, že jeho klienti rozhodně nebyli ti, kteří by zapříčinili čímkoliv, ať už aktivním jednáním nebo nějakou pasivitou, vznik průmyslové havárie.

Právě tím, že včas nespustili vodní a parní clony, podle státního zástupce nezabránili obžalovaní výbuchu oblaku propylenu. Jeden z obžalovaných při svém výslechu uvedl, že by to nebylo efektivní, protože plyn unikal mimo dosah clon, navíc by jejich spuštění mohlo při tak velkém úniku způsobit explozi. Ke stejnému závěru došli znalci ze Slovenska. Sokol uvedl, že závěry znalce Danihelky, které by mohly být interpretovány v neprospěch jeho klientů, byly vyloučeny. "Parní clony ani vodní clony by na něj (oblak propylenu) nedosáhly fyzicky, to znamená, že nemělo smysl s nimi něco dělat, nanejvýš by to tu situaci ještě zhoršilo," řekl Sokol.

K soudu se dnes nedostavil znalec Danihelka, který se měl k závěru kolegů ze Slovenska vyjádřit. Soud proto líčení odročil na 22. ledna. Danihelka by se do té doby měl vyjádřit písemně, případně zpracovat dodatek svého posudku.