Radikál Bartoš prohrál soud, oháněl se i Zemanem. Trest za protižidovské texty platí

Odvolací senát potvrdil lednový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Podle předsedy Jana Kareše uložil soud relativně nízký trest, ale přihlédnul k tomu, že Bartoš podle svých slov "již od předmětného jednání upustil". Důkazy však podle něj vyhodnotil správně, a nebylo potřeba jeho rozhodnutí měnit.

"Jsem politik a mám právo na nějaký politický projev," prohlásil po skončení jednání předseda Národní demokracie. "Jsou tady určité věci, u kterých je ve veřejném zájmu, aby se o nich diskutovalo," dodal. Podle svých slov pouze vede diskusi a kritizuje.

Soudce ale uvedl, že svoboda projevu je sice dána Listinou základních práv a svobod, může být ale omezena v případě, že je to nezbytné pro ochranu práv druhých. Zákon zároveň uvádí, že "příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu". 

Bartoš vydával podle soudů protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů.

Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzýval k násilí. Muž připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Předseda Národní demokracie měl na pódiu v ruce oprátku.

Podle Bartoše posuzoval soud projevy, které napsal či řekl před několika lety. "Dnes jsou obdobné názory přijímány politickým mainstreamem. Mluví o nich politici, mluví o nich prezident (Miloš) Zeman," uvedl. Vyjádření soudu jsou proto podle něj zastaralá.

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud.