Podnikatel Antonio Koláček je přesvědčený o tom, že Švýcarsko nemělo právo zasahovat v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) do českých interních záležitostí. Švýcary, kteří ho odsoudili k 52 měsícům vězení, dnes na setkání s novináři zkritizoval rovněž za způsob vedení procesu. Soud podle něj mimo jiné ignoroval dokumenty psané v češtině.
Koláčka, jenž čelí obžalobě také v české větvi kauzy MUS, uznali Švýcaři pravomocně vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Do vězení by tam měl nastoupit příští rok v květnu. Muž tvrdí, že Švýcarsko zneužilo situace, svévolně zabavilo finanční prostředky z prodeje MUS uložené v tamních bankách a dělá všechno pro to, aby si je mohlo ponechat. Rozhodovalo prý bez znalosti českých zákonů.
Někdejší manažer Mostecké uhelné dnes upozornil na to, že švýcarský rozsudek z října 2013 obdržel až 234 dní po jeho vyhlášení. Na vypracování odvolání proti dokumentu čítajícímu šest stovek stran pak prý dostal pouhých 30 dní, přičemž za tu dobu si také text musel stihnout přeložit. Požadavek na doručení verdiktu v češtině totiž podle něj švýcarská justice zamítla.
Koláček poukázal i na to, že u švýcarského spolkového zastupitelství nepůsobil v době vyšetřování případu jediný člověk, který by uměl česky nebo který by měl povědomí o českých poměrech. "Četné dokumenty byly do spisu zařazeny jen v češtině, bez překladu, ačkoli ani na zastupitelství, ani u soudu si je nikdo nebyl schopen přečíst," konstatoval. Státní zástupce údajně argumentoval tím, že jedna jeho kolegyně je Polka, takže daným listinám rozumí, protože "ty baltské jazyky jsou si podobné".
Soud v Bellinzoně pak podle Koláčka vědomě přešel důležité důkazy s odůvodněním, že nerozumí jazyku, v němž byly napsány.
Muž, který se po dětství stráveném v moravském Holešově a vystudování Vysoké školy chemicko-technologické stal díky svým podnikatelským aktivitám jedním z nejbohatších Čechů, zkritizoval také podobu švýcarského odvolacího řízení. Proces byl podle něj fakticky jen jednoinstanční, protože proti věcným závěrům soudu se nešlo odvolat - napadnout bylo možné pouze procesní záležitosti.
Celkově Koláček trvá na tom, že žádný trestný čin nespáchal. Na celý případ je podle něj nutné nahlížet optikou 90. let a tehdejší transformace ekonomiky, nikoliv dnešním pohledem, z nějž se některé záležitosti mohou jevit jinak.
Česká obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vymysleli plán, jehož cílem bylo ovládnout MUS za její vlastní finanční prostředky. Údajně vytvořili záměrně nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií uhelné společnosti, což před ostatními akcionáři včetně státu zatajili. Poté prý záměrně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun a hrozí jim za to až desetileté vězení.
Koláček dnes zopakoval, že představenstvo MUS vyzvalo už v dubnu 1998 tehdejšího ministra financí Ivana Pilipa a ministra průmyslu Karlu Kühnla k odkupu 49,98 procenta akcií MUS nebo k prodeji státního podílu 46 procent akcií za aktuální tržní cenu. Politici prý na písemnou nabídku nezareagovali, čímž podle Koláčka vznikla ČR škoda ve výši 2,4 miliardy korun - rozdíl mezi tehdejší hodnotou státního podílu na pražské burze a částkou 650 milionů korun, za něž podíl prodala v roce 1999 příští vláda premiéra Miloše Zemana.
Související
Prezident Zeman u soudu hájil privatizaci Mostecké uhelné
V kauze Mostecké uhelné vypovídal miliardář Bobela, obviněného Koláčka se zastal
MUS , Antonín Koláček (odsouzený v kauze MUS) , soudy , Švýcarsko , Praha
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 1 hodinou
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 1 hodinou
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 2 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 3 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 5 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 6 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 7 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.
Zdroj: Libor Novák