Prahou se line nepříjemný zápach. V kanalizaci se něco děje

Nejkritičtějším místem pražské kanalizační soustavy je shybka pod Čechovým mostem, proudí přes ní totiž odpadní voda z centra města. Některé restaurace se nadále nerozpakují vylévat ve velkém tuky do kanalizace, správným řešením pro takové provozy by přitom měl být lapač tuků. „O ten je nutné se starat a pravidelně vyvážet,“ vysvětluje Mrázek.

Obyvatelé Prahy by pak měly tuk sbírat do nádob a odvážet jej k likvidaci do sběrných dvorů či speciálních popelnic. Do stokové sítě nepatří ani biologický odpad, hygienické potřeby nebo léky, rovněž zbytky potravin, které podporují život různých živočichů v kanalizační síti.

PVK provozují na dvacet čistíren včetně modernizované Ústřední čistírny na Císařském ostrově. Tuky představují problém i v jejich provozu, jelikož negativně ovlivňují složení bakterií, které čistí odpadní vodu. „Čistírna může pěnit, v některých nádržích dochází k zahnívání. To pak snižuje kvalitu vyčištěné vody a zvyšuje náklady na provoz,“ vypočítává Mrázek.

„Zpravidla dvakrát ročně,“ odpovídá Tomáš Mrázek serveru EuroZprávy.cz na dotaz, jak často probíhá čištění v onom kritickém místě pod Čechovým mostem. Letos to bylo v únoru a právě teď v prosinci. „Hmota se z kanalizace odsává do speciálních cisteren,“ říká tiskový mluvčí PVK.

Nepříjemný zápach, jehož původcem je rozkládající se tuk, je ještě zdánlivou malicherností. Na stěnách kanalizačních stok se totiž usazují např. ubrousky, hygienické vložky či hadry, které mohou kanalizaci i ucpat. „To vše může způsobit zpětné zatopení nemovitosti vodou z kanalizace,“ varuje Mrázek.

Stoky v Praze jsou z litinového materiálu, což celému procesu napomáhá. Dochází k rychlejšímu ochlazování odpadních vod a intenzivnějšímu srážení tuku, který se usazuje na stěnách stok i kanalizačních přípojek.

Dá se tedy vůbec kanalizace zcela vyčistit? „Možné to je, ale vzhledem k neukázněnosti restaurací a obyvatel se na některá místa vracíme pravidelně,“ dodává závěrem tiskový mluvčí PVK.