Soubor budov Transgas není památkově chráněný, stavební úřad Prahy 2 povolil demolici

"Rozhodnutí Stavebního úřadu Městské části Praha 2 navazuje na stanovisko ministerstva kultury neprohlásit komplex budov bývalého Transgasu za kulturní památku. Jsme rádi, že můžeme do prostoru v dolní části Vinohradské ulice vrátit život," sdělila ČTK mluvčí společnosti HB Reavis Kristýna Křemenová. Dalšími kroky se budeme zabývat, až rozhodnutí nabude právní moci, doplnila.

V dokumentu jsou vyjmenovány jednotlivé objekty, jejichž demolici úřad povolil, věžové stavby, obchody a trafostanice, dispečink, obchody, někdejší fontána, podzemní požární nádrž a podzemní kolektory areálu. Na základě vydaného povolení bude mít majitel dva roky na demolici komplexu budov od nabytí právní moci, tedy od vypořádání případných odvolání. Odvolání k magistrátu může podat účastník řízení.

Vlastník stavby oznámil úřadu v únoru 2016, že má v plánu komplex zbourat. K žádosti byly doloženy všechny potřebné podklady loni v červenci. Podkladem byla stanoviska odborů magistrátu hlavního města, hasičů, dopravního podniku nebo například stanoviska správců a vlastníků sítí technického vybavení. Stavební úřad řešil při rozhodování i to, zda demolice nebude mít negativní vliv na přírodu a krajinu a dospěl k závěru, že nikoli.

HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Nyní je to často využívaná cesta, jak zabránit zbourání stavby. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že "areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.

Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil v květnu 2017 přezkum rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil. V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, "detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko", že se v areálu "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.

Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.