Z Ratha udělalo vězení lidumila: Levné jídlo všem, antikoncepce zdarma

Na vánoční svátky převezla eskorta Davida Ratha z Litoměřic do Prahy, cestu podnikl v pátek 14. prosince. V Litoměřicích přitom pobýval již od května, kdy ho policie zatkla s proslulou krabicí na víno napěchovanou sedmi miliony a obvinila jej z korupce v případu opravy buštěhradského zámku. Později se přidalo i nezákonné zasahování do soutěže na nákup zdravotnického vybavení pro kolínskou nemocnici, na vybavení domova důchodců s lůžky následné péče v kladenské nemocnici a na dodávku zdravotnické technologie pro jeden z pavilonů mladoboleslavské nemocnice.

Následně se vzdal postu středočeského hejtmana, stranických funkcí, jen ne poslaneckého mandátu. Členství v ČSSD mu bylo pozastaveno.

Dvakrát si policie zažádala sněmovnu o Rathovo vydání, dvakrát jí zákonodárci vyhověli. Ani jednou si David Rath neodpustil emotivní a dlouhý projev, opakovaně žádal o to, aby jej sněmovna vydala a dala mu šanci prokázat, že se stal obětí vysoké politické hry. Neváhal se přirovnat k Julii Tymošenkové, politickým vězňům z 50. let nebo Pussy Riot.

Případ podle něj vytvořila parta kamarádů a známých kolem ministra vnitra Jana Kubiceho (nezařazený), Lenky Bradáčové a bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). "Ratha zničili a odměna byla vyplacena. Takto funguje vyšetřování v České republice," komentoval jmenování Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze.

Ačkoli si Rath opakovaně stěžoval, že vazební věznice je místem "bezčasí", kde se ukrutně nudí a je odtržen od rodiny, ubíjející prostředí nemá vliv na jeho písemnou činorodost. Napsal knihu Přisedněte si, kterou mu vydala Petra Paroubková, manželka předsedy Národních socialistů – Levice 21. století Jiřího Paroubka, který stejně jako Rath vzešel z řad sociální demokracie.

Vydatně ovšem zásobuje také vládu a sněmovnu, jenom na poslední prosincové schůzi kabinetu Petra Nečase se sešlo šest legislativních návrhů s razítkem litoměřické vazební věznice. Všem vláda přiklepla negativní stanovisko.

David Rath ve svých zákonných úpravách myslel například na bezdomovce ve větších městech. Chtěl, aby se místní samosprávy lépe a důkladněji staraly o lidi bez domova. Stát by podle něj měl uložit obcím nad 50 tisíc obyvatel a hlavnímu městu Praze povinnost zřídit azylová centra pro lidi bez domova. Hovoří i o parametrech takových zařízení: jídlo dvakrát denně a dveře otevřené denně od 17 do 9 hodin, pokud venkovní teplota klesne pod 15 °C. Když rtuť spadne pod číslici pět, pak by centra měla přijímat potřebné jedince nonstop. Rath myslel i na sankce pro místní samosprávy: kdyby si neplnily povinnosti, ministerstvo práce a sociálních věcí by jim mohlo uložit až dvoumilionovou pokutu, a to opakovaně.

Sociální cítění se odráží i v dalších exhejtmanových návrzích. Přál si také, aby se sazby DPH vrátily zpátky na 14 a 20 procent (od ledna budou platné hodnoty 15 a 21 procent), přičemž navrhl nulovou sazbu pro léky, základní potraviny a ovoce a zeleninu. Zároveň poslal vládě návrh na vyšší zdanění pro monopolní a oligopolní korporace, nižší zase pro malé a stření podnikatele.

Kromě toho chtěl například upravit výši příspěvku pro rodiny se dvěma nebo třemi dětmi. Rath se domnívá, že by se tak zajistila podpora porodnosti a zároveň se zamezilo tomu, že rodina bude mít tolik dětí, že už je nezvládne patřičně zajistit. Dívkám mezi 15 a 18 lety a ženám v hmotné nouzi by rád dopřál antikoncepci zdarma.

Čilí jsou rovněž Rathovi právníci. K Ústavnímu soudu se již obrátili se sedmi stížnostmi na zákonnost vazby pro Davida Ratha. Domnívají se, že vazební důvody již pominuly, a nelíbí se jim, že na případ dlouho dozorovala ústecká žalobkyně, dnes vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, když nejzávažněji trestné činy spadají pod středočeskou jurisdikci. V tom jim dal Ústavní soud částečně za pravdu, ale vazební břemeno z Davida Ratha nesejmul.

Rath je podezřelý z toho, že převzal krabicí se sedmi miliony korun, které měly být úplatkem z údajně předražené zakázky na rekonstrukci buštěhradského zámku. Bývalý středočeský hejtman tvrdí, že o penězích nevěděl a že celá věc je politickým spiknutím. Poslanec je od zadržení v květnu ve vazební věznici a hrozí mu až 12letý trest vězení.

Kromě Ratha byly v této kauze zatčeny a obviněny také další osoby, například šéfka kladenské nemocnice Kateřina Pancová nebo její náměstek a bývalý poslanec Petr Kott. Do kauzy je zapletena i stavební firma Konstruktiva-Branko, která vyhrála zakázku na rekonstrukci buštěhradského zámku. Zakázku měl podle policie Rath společně s dalšími osobami předražit o 10 procent, které si rozdělili mezi sebe.

Mezi obviněné patří také stavební podnikatelka Ivana Salačová, která ovšem začala s policií spolupracovat, aby si zajistila nižší trest. Popsala například způsob, jakým se ve středních Čechách a Ústeckém kraji praly peníze.

Ratha se nedávno zastal sociálně-demokratický senátor Marcel Chládek, poslal otevřený dopis ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), aby prověřil ústavnost Rathova držení ve vazbě.

"Stále více mě proto znepokojují množící se veřejné pochybnosti v případu vazebně stíhaného poslance a bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, především otazníky kolem nadužívání vazby v tomto procesu. Rád bych Vás proto požádal o prověření skutečnosti, zda i po šesti měsících, kdy je David Rath vazebně stíhán, existují nadále natolik závažné důvody, aby byl poslanec před soudním procesem držen ve vazební cele a zda jsou v této věci důsledně dodržována všechna lidská práva," napsal Chládek Blažkovi.

Prozatím ale orgány činné v trestním řízení zůstávají neoblomné a Davida Ratha čeká oslava Vánoc i narozenin za mřížemi.