Důchodci a nemocní zaplatí až 10.000 měsíčně!

Praha - Léčebné konopí pro pacienty s AIDS nebo rakovinou už nestojí mimo zákon, senátoři ve středu schválili novelu, která ho dovoluje. Jenomže jde spíše o polovičaté řešení: nemocní by měli za léčiva vydat až deset tisíc měsíčně.

Sedmdesátiletá stařenka trpí urputnými bolestmi kloubů. Na zahrádce si vypěstuje rostlinku konopí a vyrobí si z něj mast, která jí pomůže od trápení. Pokud se to však dozví policie, musí ji začít vyšetřovat. Tak přesně této praxi by měla zabránit novela zákona, kterou ve středu schválil Senát. Léčebné konopí bude legální.

Jenomže situace přeci jen není tak růžová, jak by se mohlo zdát. Konopí bude totiž Česká republika v prvním roce dovážet, hlavně z Izraele a Nizozemska, a to výrazně zvýší jeho cenu. Ta se bude odvíjet od konkrétní nemoci a dávky, ale v některých případech se může vyšplhat až na deset tisíc korun měsíčně. To si stařenka se starobním důchodem bude moci jen těžko dovolit.

Proto senátoři chtějí, aby stát v dalším sledu uvážil proplácení léčebného konopí ze zdravotního pojištění, aspoň částečně. Zatím to tak nebude, přípravky s konopím si zaplatí pacient cele z vlastní kapsy.

"Tyto léky budou luxusem, který si ne každý bude moci dovolit. My se na věci týkající se lékařské péče nemůžeme dívat pohledem zdravého člověka s jistým příjmem. Kdo je nemocný, o příjem často přichází. V utrpení a bolesti jsme si rovni, přípravky by měly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jestli plně, nebo částečně, to je na zvážení," shrnula názor většiny svých kolegů senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD).

Druhý problém nejen podle zákonodárců spočívá v tom, že jediným distributorem konopí bude státem zřízená centrální agentura, ta bude od licencovaných pěstitelů povinně skupovat celou úrodu a sama ji distribuovat mezi lékárny a výrobce. A tady se vytváří pole pro byznys a zájmové skupiny.

Nijak se neřeší to, co stálo na začátku: tedy uzákonit alternativní léčbu a umožnit nemocným a trpícím lidem, aby konopí legálně používali. "Chtěli jsme umožnit – když to zjednoduším - babkám kořenářkám, aby si tu jednu rostlinku vypěstovaly a nadělaly z ní mastičku. Musíme hledat cestu, jak jim to umožnit. Množství drog pro vlastní potřebu tolerujeme, proč ne toto," dodala Gajdůšková.

Senátoři se nejspíš oprávněně obávají, že předražené léčebné konopí z dovozu bude jen okrajově využívanou luxusní alternativou k praxi, která funguje nyní. Tedy, že si pacienti s AIDS, rakovinou, Alzheimerovou chorobou nebo roztroušenou sklerózou pokoutně pěstují konopnou zeleň a doufají, že je nějaký všímavý soused neudá.

Podle poslance Pavla Béma (ODS) má být zákon prvním krokem k tomu, aby se takovému absurdnímu systému zamezilo. Sám ví, že novela není ideální, a doufá, že k nápravě ceny dojde ve chvíli, kdy Česká republika začne konopí sama pěstovat.

Veškerý oběh léčebného konopí bude spadat pod Státní ústav pro kontrolu léčiv. "Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má být registrátorem, kontrolorem a cenotvůrcem se stává obchodníkem. To znamená, že bude zařazen do obchodního řetězce, kdy bude produkt vykupovat a následně ho bude také prodávat," upozornil na problém například občansko-demokratický poslanec Boris Šťastný, který je sám lékařem.

Podle Béma má být právě státní úřad zárukou, že se s obchodu s konopím nestane výnosný byznys. Ovšem může se stát, že konopný byznys skončí spíše na tom, že si nikdo předražený lék nekoupí a dál bude většina lidí raději riskovat s vlastní nelegální pěstírnou.

Související

Marihuana

Německo částečně legalizovalo marihuanu. V Berlíně se slavilo

V Německu vstoupila od dubna v platnost částečná legalizace marihuany, kterou prosadila současná vláda kancléře Olafa Scholze. Příslušný zákon schválili zákonodárci v březnu. Kuřáci marihuany se sešli k oslavám u Braniborské brány v Berlíně, informovala DW. 

Více souvisejících

Marihuana ,  Konopí ,  léčba

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 2 hodinami

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 5 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 6 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 7 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 8 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 13 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 16 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy