Proticikánský pochod děsil Budějovice, protest nečekaně i v Brně

České Budějovice/Brno - Zhruba stovka lidí se dnes podle policejních odhadů účastnila protiromské demonstrace v Českých Budějovicích. Pochod, který protestoval proti systému sociálních dávek a proti údajnému černému rasismu, byl poklidný a obešel se bez střetů.

Poté se ale asi 30 lidí přesunulo na sídliště Máj před ulici V.Volfa, kde žije početná skupina Romů. Zastavil je kordon policejních těžkooděnců. Demonstranti pokřikují na policisty, ale dál nemohou jít.

Protestující se v 15:00 shromáždili v centru města a po projevech řečníků průvod vyrazil z Lannovy třídy poblíž vlakového nádraží. Na cestě dav provolával hesla jako "Čechy Čechům" nebo "Nic než národ". Průvod skončil přibližně v 16:15 poblíž Husovy třídy, odkud se začali demonstranti rozcházet. Protestující dodrželi plánovou trasu a pochod tedy nevedl přes sídliště Máj, kde se v minulosti konalo několik protiromských protestů.

Na komunikaci, po níž vede pochod, byly od ranních hodin nápisy mířící proti radikálům. Napsali je členové iniciativy Budějovice proti násilí. Jejich aktivitu podpořil i rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Ten prohlásil, že se vždy bude vymezovat proti akcím typu dnešního odpoledního pochodu. "Jsem zásadně proti neonacismu a doufám, že podobný názor jako já zastává i drtivá většina občanů České republiky," řekl Grubhoffer. Odpoledne ovšem nápisy z Lannovy třídy zmizely, podle jejich autorů je nechal odstranit firma .A.S.A, která se stará o údržbu města.

Extremisté nečekaně i v Brně

Policejní těžkooděnci v Brně úspěšně zabránili asi 30 extremistům vstoupit do ulic obývaných Romy. "Myslím, že pochod proběhl klidně bez narušení veřejného pořádku," řekl brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Pochod extremistů následovalo asi 60 aktivistů, kteří na dnešek na stejné místo ohlásili happening proti rasismu a násilí. Obě skupinky se setkaly na ulici Milady Horákové, kde cestu radikálů přehradili policisté. I zde se střet obou skupin obešel bez násilností.

Akci radikálů odsoudila například zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. "Jsme tak svědky toho, že se na různých místech, které se výrazně liší svou historií, velikostí, kapacitami, politickou reprezentací i sociální situací tamních obyvatel, snaží extremisté zneužívat problémů lidí a jejich nespokojenosti se sociální a politickou situací," sdělila.

Amnesty International vyzývá Evropskou unii, aby začala podnikat přesvědčivé kroky a začala hrát hlavní roli při odstranění diskriminace Romů v Evropě.

Na problematiku chce upozornit KAMPANÍ s názvem „Lidská práva tady. Práva Romů teď. Budíček pro Evropskou unii". Jejím jádrem je celoevropská petice evropské komisařce pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové. Cílem je jasně deklarovat požadavek odstranit diskriminační praktiky vůči romským menšinám v Evropě.

V České republice má kampaň mj. upozornit na skutečnost, že české úřady a instituce používají diskriminační mechanismy velmi podobné těm, které situaci romské menšiny komplikují i v jiných zemích (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Itálie apod.)

„Kampaň by měla pomoci vyvolat diskuzi o situaci romské menšiny v ČR a posunout ji od předpojatých debat na vyšší úroveň a zvýšit povědomí o tom, že v Evropě různé státy používají podobné diskriminační mechanismy," přibližuje potenciál kampaně v ČR Mark Martin, ředitel české sekce Amnesty International.

Související

Ilustrační foto

Romové byli v ohrožení, zákaz demonstrace byl oprávněný, rozhodl NSS

Brno - Svolavatel zakázaného shromáždění v Českých Budějovicích podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Ten ale žalobu nevyslyšel. Podle NSS je totiž jasné, že ohlášená demonstrace směřovala k výzvě k ohrožení romské menšiny. Kauza pravděpodobně skončí u Ústavního soudu.

Více souvisejících

protiromské demonstrace, České Budejovice Policie ČR Brno

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy