Zemřel Egon Lánský (†79), vicepremiér Zemanovy vlády. ČSSD truchlí

Praha - Ve věku 79 let v pondělí zemřel novinář, publicista a bývalý vicepremiér, senátor za ČSSD a diplomat Egon Lánský. ČTK to dnes potvrdil Ivan Jeřábek, náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice, kde se Lánský dlouhodobě léčil. Lánský v minulosti patřil k aktivním bojovníkům proti komunistickému režimu a v předlistopadové době ho veřejnost znala zejména z vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky jeho smrt hluboce zasáhla sociální demokraty.

"Egon Lánský byl mezinárodně uznávaným publicistou, výraznou osobností posrpnového exilu, významným veřejným činitelem a čelnou osobností první Zemanovy vlády," uvedl v prohlášení Sobotka, podle něhož Lánský pomáhal spoluvytvořit základy evropské politiky sociální demokracie a zasloužil se o dobré jméno Česka v zahraničí.

"Egon Lánský byl příkladem člověka, který vytrvale bojoval s velmi nelehkým životním osudem. Byl vězněn v koncentračním táboře Terezín. V roce 1968 musel opustit svou zemi a emigroval do Švédska. Ani poté nepřestal s komunistickým režimem bojovat a podílel se na svobodném vysílání BBC a Svobodné Evropy," napsal také předseda sociálních demokratů.

"Byl to člověk s velkým rozhledem, který přispěl k obnovení demokracie v naší zemi," uvedl předseda Senátu Milan Štěch. Poukázal na Lánského životní zkušenosti i na to, že o věcech přemýšlel v souvislostech. "Byl orientovaný podle mého názoru sociálně-liberálně, a tím mi byl velmi blízký," dodal.

"Moc mě to mrzí. Egon vždy patřil k velmi kultivovaným myslitelům v sociální demokracii. Bude mi chybět," sdělil ČTK v reakci někdejší místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Česká pravice nemá soucit

Po srpnových událostech 1968 Lánský emigroval. Žil hlavně ve Švédsku, které mu také udělilo státní občanství. Ve Švédsku také vystudoval politické vědy a žurnalistiku. Posledních šest let před svým návratem do Československa pracoval v redakci BBC a rádiu Svobodná Evropa. 

Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, stal se mluvčím ministerstva zahraničí a pak vyslancem československé stálé mise u Rady Evropy ve Štrasburku. Po rozdělení Československa požádal o české státní občanství (narodil se v Trenčíně) a pracoval jako poradce a žurnalista, než se v roce 1995 stal tiskovým mluvčím Miloše Zemana, tehdejšího předsedy ČSSD.

Ve volbách 1996 byl zvolen za okres Děčín na kandidátce ČSSD senátorem, v této funkci působil do konce legislativního období 2002. Tehdy také do této strany vstoupil a prohlásil: "V České republice nemůžete být konzervativcem, pokud jste slušný člověk. Pravice zde postrádá to co jinde, například v Británii, má: soucit."

V červenci 1998 se stal rovněž místopředsedou Zemanovy vlády a byl pověřen koordinací resortů zahraničí, vnitra a obrany, zejména ale přístupovými jednáními s EU. Rezignoval koncem listopadu 1999.

Jako důvod uvedl zdravotní důvody, nikoliv utajované konto ve Vídni, kvůli kterému se o Lánského zajímala i policie. Ta ho chtěla stíhat za daňový únik, Lánský prý měl dostat na rakouský účet 290 tisíc dolarů od svého přítele. Peníze následně vybral, ale nezdanil je. Lánský však tvrdil, že peníze nebyly pro něj. Rakušané následně tato tvrzení potvrdili.

Egon Lánský Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy