Česko má strach: Palestinci navezli do Prahy bojový arzenál

"Náměstek Schneider dnes mluvil se starostou městské části Suchdol panem Hejlem, sdělil mu, že ministerstvo zahraničí sdílí obavy a je připraveno o situaci jednat," řekla mluvčí ministerstva Johana Grohová.

"Rada městské části Praha-Suchdol, zastupující zájmy občanů městské části Praha-Suchdol, se cítí jednáním diplomatů státu Palestina, kteří na ambasádě přechovávají zbraně a výbušniny, a porušují tak české a mezinárodní právo, podvedena," uvedl Hejl. Palestinští diplomaté tak podle Hejla ztratili důvěru městské části.

"Na základě uvedených skutečností požaduje městská část Praha-Suchdol po Ministerstvu zahraničních věcí České republiky přemístění ambasády státu Palestina mimo území městské části," dodal Hejl. Do Suchdola se nyní mise stěhovala z pražské čtvrti Troja.

Razie proti vůli diplomatů?

Vláda prostřednictvím ministerstva zahraničí komunikuje rovněž s palestinskou stranou a žádá vysvětlení přítomnosti zbraní v objektu. "Musí to vyústit v nějaké uspořádání vzájemných diplomatických relací do režimu, který je běžný s ostatními zeměmi, a do toho, že se nebudou porušovat pravidla, ať už vídeňských konvencí nebo české zákony. To je jasné," řekl premiér v demisi Jiří Rusnok.

"Vídeňská úmluva poskytuje úplné výsady a imunitu velvyslanci i jeho rezidenci. Tam nelze vstupovat, nelze kontrolovat korespondenci, diplomata nelze zadržet či jej vyslýchat, může také odmítnou poskytnout svědectví," říká bývalý ministr zahraničí a diplomat Cyril Svoboda.

Podle něj by policisté mohli do objektu velvyslanectví vstoupit ve spolupráci s palestinskou stranou. To je ale velmi citlivý krok, píše iDnes.cz.

V úvahu připadá i razie proti vůli diplomatů. "Pokud by měl stát podezření, že se přes zastupitelský úřad pašují zbraně nebo drogy, pak může zasáhnout. Ale je to velké riziko, protože když se podezření nepotvrdí, je to obrovský problém," dodal Svoboda. Sám si ale takový krok neumí představit.

Nalezeno 70 rychlopalných pušek

Hejl již ve středu řekl, že areál ambasády dosud není zkolaudován. To ČTK dnes potvrdil i Adam Halmoši, mluvčí Prahy 6, která pro Suchdol zajišťuje výkon státní správy, tedy i úkony týkající se stavebního úřadu. Zda zástupcům ambasády hrozí za to, že budovu užívali ještě před ukončením kolaudace nějaké sankce, zástupci úřadu zjišťují.

Džamál zemřel v nemocnici poté, co byl vážně zraněn po otevření trezoru, ve kterém explodovala výbušnina. Česká policie vylučuje úmyslný trestný čin a explozi vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti, obdobný postoj zaujaly i palestinské úřady. Policisté během vyšetřování nalezli na území nového sídla ambasády několik zbraní. Podle nepotvrzených informací ČTK mohlo jít až o 70 rychlopalných pušek.

Policie pokračuje podle své mluvčí Andrey Zoulové ve vyšetřováním a zkoumá stopy zajištěné v objektu. "Pokud nenastane nějaký zásadní obrat v případu, tak se budeme o dalších informacích bavit v pondělí, nyní je uvolňovat nemůžeme," řekla dnes mluvčí. S týmem vyšetřovatelů prý spolupracují například pyrotechnici a lidé z dalších útvarů, doplňují se také výslechy. U zbraní policie zjišťuje, jestli nebyly použity ke spáchaní nějakého trestného činu na území ČR, uvedla Zoulová. Počet zbraní, které nejsou v české evidenci, a jejich druh nechtěla upřesnit. Policie podle ní zjišťuje, jak se do Česka dostaly.

Podle nejmenovaného experta se mohlo jednat například o legální či nelegální koupi v Česku, starý převod materiálu komunistických služeb či o dovoz, záleží na datu pořízení. Teoreticky mohly také přijít do Česka diplomatickou poštou, která se ze zákona nekontroluje.

Napětí v česko-palestinských vztazích

Palestinci Praze zazlívají, že Česká republika na podzim roku 2012 odmítla ve Valném shromáždění hlasovat pro přijetí Palestiny za pozorovatelský stát OSN s tím, že nejdříve by měli Palestinci uzavřít definitivní dohodu s Izraelem. Ve skutečnosti je boj Palestinců za povýšení jejich diplomatického statusu v Praze dlouhý a býval velmi úspěšný. Už během své návštěvy Prahy v roce 1975 získal Jásir Arafat příslib, že bude moci Organizace pro osvobození Palestiny zřídit stálé zastoupení. Praha však dlouho lavírovala a definitivně věc schválila až v roce 1980, zřejmě po nátlaku Moskvy, informuje rozhlas.cz.

V roce 1983 bylo palestinské zastoupení povýšeno na diplomatickou misi a tento proces vyvrcholil v roce 1988, kdy československé úřady vyslovily souhlas s diplomatickým uznáním „palestinského státu", i když tehdy Arafat žádné území neovládal. Když v říjnu roku 1989 Jásir Arafat přijel na svou předposlední návštěvu Prahy, bylo to poprvé v roli hlavy státu.

Do 80. let spadá nejen období, kdy byl pravděpodobně vyroben onen záhadný trezor, ale také doba, na palestinském zastupitelství v Praze od roku 1984 působil mladý Džamál Muhammad Džamál. Na podzim loňského roku se sem vrátil, aby se stal teprve třetím palestinským ambasadorem v Praze. Jeho mise ovšem skončila tragicky po velmi krátké době, přičemž je otázkou, zda někdy budeme znát pravdu o příčinách jeho smrti – mnohá překvapení ovšem vyloučit nelze.