Trest za metanol? Zavřít do dolů, kde by dělali nonstop, než by zdechli, říká poškozený

U soudu vypovídá pouze zlomek z celkového počtu poškozených, u většiny jsou čteny výpovědi učiněné na policii. U zlínského krajského soudu se zpovídá deset osob, zbylé případy senát vyloučil k jiným soudům. Podle obžaloby směs 10.000 litrů z poloviny tvořenou metanolem a ze druhé etanolem namíchali v Opavě majitel firmy na výrobu autokosmetiky Tomáš Křepela se svým zaměstnancem Rudolfem Fianem. Do oběhu ji uvedl distributor Jiří Vacula.

Například někdejšímu řidiči (50) trolejbusu tři či čtyři panáky rumu zničily život. "Jsem společensky úplně odepsaný," popsal svůj stav muž, jenž je nyní v invalidním důchodu s polovičním příjmem a odkázaný na péči družky. "Vidím jen obrysy, mám znecitlivěné dva prsty na ruce, chytají mě v noci křeče do noh a část těla cítím jako po mrtvici," doplnil. Podle lékařů se u něj v budoucnu navíc mohou objevit ještě další komplikace. Z obžalovaných se muži nikdo neomluvil. "Zavřel bych je do dolů, kde by dělali nonstop, než by zdechli," uvedl.

Alkohol ve večerce prý koupil náhodou, byla totiž poblíž obchodu, kam přijel pro maso. Z otravy nakonec, byť se závažným poškozením zdraví, vyvázl. V nemocnici ale strávil 55 dnů, z toho asi měsíc byl v umělém spánku. 

"Nezarazilo mě to, protože stála 140 korun. Nikdy dříve jsem s alkoholem koupeným ve večerce problémy neměl," poznamenal poškozený. Příznivá cena oslovila i ženu (64). "Šla jsem na půl litru, prodavačka ale zezadu donesla litrovku za 140 korun. Tož nekupte to za takovou dobrou cenu," řekla. 

Muži (61) ze Zlína se zase kvůli metanolu zhoršila paměť. "Dříve jsem si na rozdíl ode dneška nic nemusel psát. I teď u soudu jsem si nemohl vzpomenout. Paměť se mi trošku ztratila," vyprávěl. O trestu pro původce kauzy měl jasno. "Přál bych jim, aby se toho napili a oslepli," doplnil.

Soud bude rozhodovat také o odškodnění. Poškození i pozůstalí se totiž domáhají celkem několika desítek milionů korun.

Jak rychle poznat otravu?

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) ve spolupráci s lékaři z Nemocnice s poliklinikou Havířov vyvinuli unikátní metodu pro rychlou diagnostiku otravy metanolem za pomoci stanovení kyseliny mravenčí v krevním séru. Výsledky jsou k dispozici během několika minut, což může výrazně snížit dobu mezi přijetím pacienta a zahájením léčby. Výsledky výzkumu zveřejnil v únoru 2013 prestižní vědecký časopis Journal of Chromatography A.

Otravu metanolem je obecně velice obtížné rozpoznat, protože v úvodní fázi intoxikace nejsou patrné žádné specifické příznaky a vyskytuje se pouze mírná opilost nebo opojení. Dramatická změna v těle nastává během přeměny metanolu na kyselinu mravenčí, což typicky nastává v rozmezí 6 až 24 hodin od požití závadného alkoholu. Pokud se pacienti dostanou do nemocnice v pozdních stádiích otravy, bývají hladiny metanolu v krvi již velmi nízké. V těchto stádiích je totiž velká část metanolu konvertována právě na kyselinu mravenčí.

„Kyselina mravenčí je konečný produkt odbourávání metanolu a naše metoda je schopná během přibližně 1-2 minut odhalit, zda je v krvi pacienta vyšší hodnota kyseliny mravenčí než by měla být, a zda je tedy nutné zahájit léčbu," popisuje unikátní objev jeho hlavní autor, Petr Kubáň, člen výzkumné skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITECu.

Kyselina mravenčí jako indikátor otravy

Rychlé stanovení hladiny kyseliny mravenčí v séru je z hlediska zahájení léčby významnější než stanovení hladiny metanolu. Výhodou nové, kapilárně elektroforetické metody je jednoduchost, malá spotřeba vzorku (stačí několik mikrolitrů zředěného krevního séra) a vysoká rychlost. Oproti stávajícím metodám, například plynové chromatografii (dostupné pouze ve vybraných toxikologických laboratořích) odpadá transport vzorků krve, derivatizace a úprava vzorku krve, která vždy znamená značnou časovou prodlevu. Pomocí vyvinuté metody lze také dobře monitorovat snižování hladiny kyseliny mravenčí v séru, což umožňuje optimalizovat délku hemodialyzační léčby nutné k odstranění toxického metabolitu z organismu.

„Každá hodina, po kterou je postižený vystaven nebezpečně vysoké hladině kyseliny mravenčí zvyšuje riziko závažného poškození organismu a trvalých následků. Včasné zahájení adekvátní léčby a určení doby jejího trvání na základě monitorování hladiny jak metanolu tak zejména kyseliny mravenčí se jeví jako optimální postup," dodává primář havířovského ARO Robert Bocek.

Brněnští vědci ze skupiny Bioanalytická instrumentace z CEITECu, pod vedením Františka Foreta, na výzkumu spolupracovali s kolegy z Nemocnice s poliklinikou v Havířově od úvodních případů metanolové kauzy v září roku 2012. Pod hlavičkou CEITECu budou vědci pokračovat na vývoji jednoduchého, přenosného, kapilárně elektroforetického přístroje a jeho validaci pro využití v klinické praxi i nadále, uvedl scienceworld.cz.