Klíšťata číhají: Riziko kousnutí bude o víkendu vysoké. Jak je to s očkováním?

Proti borelióze očkování není, jediná ochrana je zabránit zakousnutí klíštěte, nebo co nejdřív po zakousnutí je odstranit. Proti klíšťovému zánětu mozku očkování je, kdo je nestihl v chladných měsících roku, může se dát očkovat i nyní. Podle nedávného průzkumu si polovina lidí myslí, že se očkuje jen v zimě. Očkovat ale je možné celoročně, v jarních a letních měsících lze využít zrychlené očkovací schéma.

V chladných měsících, kdy klíšťata ještě nejsou aktivní, je doba mezi jednotlivými dávkami delší než v měsících, kdy je možnost nákazy vyšší. První dvě dávky se aplikují v rozmezí 1 – 3 měsíce, třetí dávka 5 - 12 měsíců po dávce druhé. První přeočkování bývá po 3 letech, další po 3 – 5 letech v závislosti na kondici a věku očkované osoby. Kratší, 3leté intervaly se týkají osob starších 60 let a jedinců s oslabenou imunitou.

V letních měsících, díky aktivitě klíšťat je nutné zkrátit dobu mezi aplikacemi prvních dvou dávek. Během tohoto období je zapotřebí se před klíšťaty chránit tak, jako byste nebyli očkováni. První dvě dávky se aplikují v rozmezí 14 dnů, třetí dávka 5 – 12 měsíců po druhé dávce. První přeočkování bývá po 3 letech, další po 3 – 5 letech v závislosti na kondici a věku očkované osoby. Kratší, 3leté intervaly se týkají osob starších 60 let a jedinců s oslabenou imunitou, vysvětluje server pozorkliste.cz.

Hygienici doporučují očkování všem, klíšťata totiž jsou nejen ve volné přírodě, ale i v městských parcích a v trávě na plovárně. Vyskytují se po celém území ČR, nejvíce v jižních Čechách a na Vysočině.

Klíště se zpravidla nakazí již ve svém prvním vývojovém stadiu sáním krve od infikovaných drobných polních a lesních hlodavců, v nichž virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se. Infekce v klíštěti přetrvává i v jeho dalších vývojových stadiích, kdy jsou celoživotními nosiči viru. Každé z vývojových stádií klíštěte (u dospělých jen samičky) saje krev pouze jednou. Po nasátí odpadnou na zem, kde pod listím dochází během měsíců k jejich další přeměně. Na rozdíl od zvířat je člověk konečným článkem šíření nákazy. Po prvním nakažení od klíštěte již k dalším nákazám od nemocného člověka nedochází.

S klíšťaty se můžete nejvíce setkat ve volné přírodě, do rizikových skupin se tedy řadí všichni, kdo se do kontaktu s přírodou dostávají pravidelně, např. pejskaři, myslivci či sportovci, ale i nárazově, např. chataři, chalupáři, turisté, cyklisté, houbaři, zahrádkáři či sběrači lesních plodů.