Zahrada "Strakovky" přilákala stovky návštěvníků, další příležitost bude v září

"Jsem rád, že se náš záměr otevřít zahradu Strakovy akademie veřejnosti setkal s velkým ohlasem. Je to povzbuzení pro naše další plány a snahy o větší otevřenost úřadu vlády a jeho budov veřejnosti," komentoval otevření zahrady vedoucí Úřadu vlády ČR Pavel Dvořák.

Návštěvníci si kromě zahrady mohli prohlédnout také výstavu velkoformátových fotografií, jež připomíná desáté výročí členství České republiky v Evropské unii. Další příležitostí podívat se do vládní zahrady budou mít zájemci 28. září, tedy o státním svátku Dne české státnosti, kdy si budou moci zároveň prohlédnout budovu Strakovy akademie v rámci dne otevřených dveří.

Znáte historii Strakovy akademie?

K jejím kořenům se musíme vrátit až do roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, svou závětí ustanovil zřízení akademie pro „cvičení mládeže chudé, stavu vyššího národu českého".

Hrabě Straka zemřel 28.9.1720, ale skutečnost předpokládaná v závěti nastala až v roce 1776. V duchu Strakova přání byla provedením odkazu pověřena komise složená z radů gubernia, členů nadační komise a zemských desk, jejímž úkolem bylo vypracovat směrnice a zajistit schválení nadačního listu. O tom, jak složitá byla jednání s vídeňskými úřady, pod které spadaly veškeré správní kompetence, svědčí oněch více než sto let, než se akademie dočkala svého vzniku.

Stavba v prostorách bývalé jezuitské zahrady probíhala v letech 1891 - 1896 a její celkové náklady přesáhly 1 milion korun. Jenom budova stojí na rozloze 4000 m2 a zahrada, jejíž úpravou byl pověřen František Thomayer, zabírá dalších 17000 m2. Na výzdobě budovy se podíleli sochaři Josef Mauder a Celda Klouček, malíř Emanuel Dítě byl autorem oltářního obrazu sv. Václava. V přízemí budovy byly umístěny studovny, kanceláře správy, slavnostní síň a kabinety se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno studentům. Kromě dalších studoven zde byly především ložnice a domácí kaple. Akademie byla vybavena ústředním topením a konfortními lázněmi, studenti měli k dispozici letní a zimní tělocvičnu a vlastní nemocnici.

Krátce po vypuknutí první světové války byla budova akademie dána k dispozici Červenému kříži jako náhradní nemocnice.

Po zrušení nemocnice byla obsazena Ministerstvem pro zásobování lidu a Ministerstvem národní obrany, dočasně zde sídlila hospodářská sekce Ministerstva zahraničních věcí a od roku 1934 statistický úřad. Největší část budovy však získali opět studenti. Z nevyhovujících prostor ve Spálené ulici se totiž do akademie přestěhoval Ústřední svaz čsl. studenstva spolu s akademickou knihovnou a všestudentským archivem. Strakova akedemie se tak sice stala provisoriem namísto slibovaného nově postaveného Akademického domu, ale přeci jen, alespoň vzdáleně, sloužila svému původnímu účelu, informuje vlada.cz.

Za okupace se budova Strakovy akademie stala sídlem protektorátní vlády. Ta zde však nepobyla dlouho, protože již v lednu roku 1942 byly tyto prostory uvolněny říšskému soudu. Velké stavební úpravy, provedené v letech 1939 - 1941 za účelem přizpůsobit budovu novým reprezentačním účelům, přišly vhod i po válce. 15. května 1945 byla budova akademie vyhrazena pro potřeby československé, od roku 1993 české vlády.