Kauza metanol: Žaloba viní 2 muže z Karvinska ze smrti tří lidí

Podle obžaloby ani jeden z nich o nebezpečnosti lihu nevěděl. Kramarčík ale láhve s jedovatým obsahem prodával ještě v době, kdy už v Česku umírali první otrávení. "Je mi to líto. Už jsem se všem omluvil," řekl dnes Kramarčík. Ten před soudem odmítl vypovídat. Během dřívějšího výslechu uvedl, že si alkohol sám vyráběl asi osm měsíců. Prodal jej několik tisíc litrů. "Kdybych věděl, že obsahuje metanol, nikdy bych to nedělal. Nevyráběl bych alkohol. Neprodával ho," tvrdil. Druhý obžalovaný také dnes odmítl vypovídat. 

Všichni otrávení byli zákazníci z Kramarčíkovy českotěšínské prodejny s alkoholem. Nakupovali v ní během září 2012. Tři lidé po vypití alkoholu zemřeli. Další skončili v nemocnici se zdravotními problémy. Někteří je mají ještě dnes. "Koupil jsem si rum. Dával jsem si ho do čaje. Tak pět panáků za den," svěřil se ČTK Jaroslav Pulec. Přiznal, že jako důchodce hleděl hlavně za cenu. V obchodě litr originálního rumu Kramarčík prodával za 220 korun. Ten svůj nelegálně vyrobený jen za 70 korun.

"Pil jsem ten rum v sobotu a v neděli. V pondělí jsme už začal mít problémy. Přestal jsem vidět barvy. Ze zpráv jsme věděl, že někteří lidé měli problémy," dodal. Proto zašel za svou lékařkou a ta mu zavolala sanitku. Skončil v nemocnici, ale měl štěstí. Vypití rumu u něj nezanechalo následky. Pomohla mu i domácí slivovice, kterou si do nemocnice se sebou vzal. "Doktor ji otestoval, jestli není závadná. Pak jsem vypil tři deci. Dostal jsem i speciální léky," řekl Pulec.

Metanolová aféra začala 3. září 2012, kdy v Havířově zemřel první člověk. Obžaloba postihuje jen období do konce roku 2012. Hlavním aktérům klade za vinu 38 mrtvých a dalších 79 intoxikovaných včetně lidí s trvale poškozeným zdravím. Státní zástupce ji podal na 31 lidí. Sedm dalších z takzvané ostravské větve by mělo být souzeno také ve Zlíně, zbylé případy dostaly okresní soudy po celé ČR.

Metanol sám o sobě jedovatý není. Enzymy lidského těla – především tzv. alkoholdehydrogenáza - jej však rozkládají na toxický formaldehyd a následně vzniká neméně toxická kyselina mravenčí. K rozkladu na tyto látky dochází přednostně v játrech, ale velmi přičinlivá je v tomto ohledu bohužel i sítnice oka.

Za obvyklých okolností si buňky sítnice zpracovávají pomocí alkoholdehydrogenázy molekuly retinalu, který potřebují pro zachycení světla. Pokud se však v sítnici nabídne enzymu místo retinalu metanol, odvede alkoholdehydrogenáza svou práci jak nejlépe dovede a vyrobí toxické zplodiny. Proto je při otravách metanolem tak často postižen zrak, vysvětluje server osel.cz.